Změnu ano, jen ne moc rychle. Zastaralé školní stravování MZe a MZ příliš netrápí

Posílit bezpečnost potravin a zdokonalit oblast výživy v Čechách. Takové jsou cíle Akčního plánu realizace Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, vznikajícího v režii Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví. 

Přinejmenším v oblasti školního stravování, jehož podpora je ukotvena v cílech dokumentu, ale Akční plán ve zdokonalování selhává. NESEHNUTÍ ve své kampani Pestré jídelny nedostatky této části připomínkovalo. Autoři*rky dokumentu ale s pomocí zavádějících a nepřesných argumentů veškeré návrhy organizace zamítly.

V kampani Pestré jídelny usiluje NESEHNUTÍ o změnu stávající vyhlášky o školním stravování. Mezi hlavní požadavky patří nahrazení zastaralého spotřebního koše smysluplnou a aktuální regulací, navýšení počtu bezmasých a rostlinných pokrmů ve školních jídelnách a také otevření školního stravování dětem se stravovacími omezeními nebo potřebami.

Akční plán nemá ve zdokonalování školního stravování příliš velké ambice. Svou neochotu pracovat na proměně strnulého systému přitom navíc skrývá za domnělou nepřipravenost veřejnosti na změnu. V sekci Stravování a výživa ve školách tak najdeme toto prohlášení: Rychlá změna se nedá očekávat, vše záleží na finanční situaci a pochopení společnosti.

Přitom je zřejmé, že si rodiče nutnost změny dobře uvědomují. Dokazuje to například reprezentativní průzkum agentury InsightLab z listopadu 2021. Z něj vyplývá, že si 69 % rodičů přeje ve školních jídelnách více rostlinných jídel, a že by 76 % rodičů takové jídlo na talíři svého potomka rádo vidělo alespoň jednou týdně. Pestřejší výběr a více zeleniny nebo ovoce jsou pak podle rodičů změny, které by školnímu stravování nejvíce prospěly.

Tváří v tvář těmto informacím, a také stále rostoucímu počtu dětí trpících nadváhou nebo obezitou, ale ministerstva se změnou systému školního stravování stále nespěchají. Příliš nadějí nedává ani výše zmíněná vágní formulace v akčním plánu, která postrádá jakékoliv konkrétní, měřitelné nebo alespoň časově ukotvené kroky vedoucí ke kýženému zdokonalení.

Draslík není všechno

Že školní stravování není v dobré kondici ukazuje kromě argumentů Pestrých jídelen také analýza Máme to na talíři a není nám to jedno Státního zdravotnického ústavu. Současný spotřební koš podle ní například umožňuje podávat ve školách nutričně nevyváženou stravu, což může mít negativní dopad na vývoj, zdravotní stav nebo stravovací návyky dětí.

Spotřební koš předepisuje jídelnám množství konkrétních potravin, se kterými musí pracovat a vůbec neřeší množství konkrétních nutrientů. Jeho nahrazení moderní alternativou, určující například nutriční parametry pokrmů, by přitom spolu s větším množstvím zeleniny, ovoce a luštěnin zajistilo dostatek nutrientů včetně více minerálů, vitamínů a vlákniny.

Autoři*rky akčního plánu ve vypořádání připomínek uvádí, že jediné nedostatky školní stravy jsou deficit v obsahu energie a kvalitních tuků, a také větší obsah soli. Studie, které tento argument podporují, se ale možným nedostatkem zeleniny, ovoce nebo luštěnin ve školních obědech vůbec nezabývaly.

Zpracovatelé*ky dokumentu využili studie jako argument pro tvrzení, že je ve školních obědech dostatek zeleniny, protože obsahují dostatečné množství draslíku. Vysoký obsah draslíku ale není jediným benefitem zeleniny a luštěnin ve stravě. Navíc, s ohledem na množství sodíku ve školní stravě vyšel i obsah draslíku ve školní stravě jako nedostatečný. Takový argument proto považujeme za zavádějící a nerelevantní.

Překážky samy nezmizí

Loňský průzkum také ukázal, že si 81 % rodičů myslí, že by školní jídelny měly nabízet jídla pro děti se stravovacími omezeními a potřebami, ať už jde o strávníky s alergiemi nebo třeba vegany. Tento požadavek však podle autorů*ek akčního plánu naráží na finanční, personální i technické limity.

V NESEHNUTÍ si uvědomujeme, že každá další varianta jídla přináší nové náklady. Považujeme ale za nutné pracovat na tom, aby tyto limity mohly být překonány. To, že personál školních jídelen dlouhodobě odvádí obětavou a náročnou práci za nízké platy, kvůli kterým vedení jídelen prakticky nemůže sehnat kvalifikované zaměstnance*kyně, považujeme za jasnou ukázku toho, jak malou váhu má školní stravování pro ty, kdo mají moc ho zlepšit. A to i přesto, že si s sebou mladí lidé stravovací návyky, získané ve školních jídelnách, ponesou celý život.

V NESEHNUTÍ jsme rádi, že autoři*ky akčního plánu shledali podle svých slov naše připomínky podnětnými. O to více nás však mrzí, že se jimi nezabývali podrobněji. Pevně věříme, že proběhnou další diskuze, na které kromě neurčitých příslibů navážou také konkrétní kroky. Kromě nás je totiž s očekáváním vyhlíží také rodiče malých strávníků a více než 1 200 lidí, kteří již svým podpisem Pestré jídelny podpořili.