Přežijeme bez stájových hnojiv?

7. 01. 2019 18:47:15
Při diskuzi o výhodách a nevýhodách veganství se občas setkávám s názorem, že bez velkochovů se neobejdou ani lidé, kteří maso a další živočišné produkty nekonzumují, protože na poli by bez stájových hnojiv nevyrostla ani tráva.

Tento myšlenkový omyl je tak rozšířený, a to i mezi některými odborníky, že jsem se na něj rozhodla reagovat.

Zemědělská půda na většině území České republiky je již dávno zničená intenzivním využíváním. Jak vysvětluje například geolog a hydrolog Radmil Drahoňovský v rozhovoru pro Rakovnický deník- současný intenzivní způsob obdělávání půdy a pěstování monokultur ničí přirozenou schopnost půdy akumulovat a zadržovat vodu v krajině. Stav půdy je v tak tristním stavu, že půdě kvůli intenzivnímu využívání chybí organické hmoty a musí se přihnojovat uměle. Také kvůli klimatickým změnám (způsobeným z velké části chovem hospodářských zvířat), padá voda často ve formě přívalových dešťů a půda ji není schopna dostatečně rychle absorbovat a odtéká. Rostliny jsou tak schopny vzít si z půdy jen deset procent živin a zbytek se dodává umělými hnojivy. Dochází k erozi a k vysoušení půdy, která už ani není schopna vzít si potřebné živiny z průmyslových hnojiv.

Mrtvá půda

Právě průmyslová hnojiva jsou v současnosti nejčastějším způsobem hnojení u nás, protože kejda vznikající při intenzivních chovech bez podestýlky se téměř nikdy nemůže použít k hnojení. Toto tekuté stájové hnojivo je bez slámy, která se v intenzivních chovech často nevyužívá, příliš koncentrované až toxické a zpracovává se proto většinou v bioplynových stanicích. Běžně se tedy v zemědělství využívají především minerální (průmyslová), ne stájová hnojiva (vznikající při chovu zvířat). Chemické látky z průmyslového hnojiva jsou odplavovány do spodních vrstev a půdu dále kontaminují.„Proto se rostlinám musí umělá hnojiva dodávat opakovaně a ve větších dávkách – je to vlastně začarovaný kruh,“ vysvětluje pan Drahoňovský. Je tedy patrné, že živočišná výroba je příčinou, ne léčbou mrtvé půdy.

Budoucnost zemědělství bez živočišných hnojiv

Stájová hnojiva může přitom kompletně nahradit kombinace rotačního systému a zeleného hnojení (hlavně jetel a vojtěška). Jestliže skončíme s pěstováním monokultur (opět se jedná nejčastěji o kukuřici a řepku na výkrm hospodářských zvířat) a budeme pěstovat na jednom poli různé druhy rostlin, půda se začne postupně uzdravovat. Příklad si můžeme vzít z biointenzivního zahradničení (viz např. článek Potravinová soběstačnost na 465 m2) nebo z permakultury (Půda 2.: Musíme hnojit?). Již po několika letech šetrného a přírodního hospodaření se mrtvá půda obnoví a ožije mikroorganismy, které půdu samovolně hnojí. Takto lze dosáhnout podobných výnosů jako při umělém hnojení, a navíc s minimem vynaloženého úsilí. Zdravá půda se s pomocí mikroorganismů hnojí sama a plodiny není téměř nutné přihnojovat.

Také omezení konzumace masa a dalších živočišných produktů vede k menší potřebě hnojiva, protože vypěstované plodiny jdou na přímou spotřebu lidí, ne chovaných zvířat. Toto hnojivo může být zajištěno zvířaty z malých farem, kde jsou zvířata chována venku a nebo uvnitř na podestýlce (takže toto hnojivo může být bez problémů využito). Nicméně při přírodním hospodaření se farmáři obejdou zcela i bez živočišného hnojiva, které může být nahrazeno zeleným hnojením nebo domácím kompostem. Také vědci z České zemědělské univerzity v Praze potvrzují, že význam stájových hnojiv bývá často přeceňován: „Při racionálním využití náhradních opatření s dostatečným zastoupením jetelovin, včetně zeleného hnojení jsou předpoklady udržení úrodnostních parametrů půd“. Britský výzkumný ústav Elm Farm Research Center testoval, zda lze podobně hospodařit i na velkých plochách a dosahovat stejných zisků, jako při současném intenzivním zemědělství. Testy prokázaly, že je to možné.

Ven ze začarovaného kruhu

Chov hospodářských zvířat je jednou z největších příčin znečištění vody a půdy, negativně ovlivňuje klimatické podmínky a spotřebovává obrovské množství energie. Kvůli pěstování krmiv pro zvířata jsou odlesňovány velké plochy po celém světě (včetně Amazonie). Paradoxem zůstává, že většina půdy, která se stává nedostatkovou, se využívá na pěstování krmiva pro zvířata, namísto toho, aby byla použita rovnou pro nasycení lidstva. Je známo, že stejná plocha půdy může uživit 50 veganů,ale pouze jednoho člověka, který jí maso.

Abychom se dostali z tohoto začarovaného kruhu ničení půdy a hnojení, je nutné začít omezovat konzumaci masa a dalších živočišných produktů. Současný zemědělský systém, který už tak zničil většinu zdravé půdy po celém světě, je trvale neudržitelný.

Iveta Šedová

autorka působí v NESEHNUTÍ, kde se zabývá tématem velkochovů hospodářských zvířat

Autor: NESEHNUTÍ | pondělí 7.1.2019 18:47 | karma článku: 13.04 | přečteno: 1244x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

„České nevládní organizace odvádí hodně práce," hodnotí arménská aktivistka stáž v Česku

Sjuzanna Petrosjan, zakladatelka arménské nevládní organizace Inclusion Armenia, se už 14 let věnuje zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám. Také se zajímá o inkluzivní vzdělávání a práva osob se zdravotním postižením.

20.10.2022 v 14:25 | Karma článku: 5.67 | Přečteno: 266 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc třetí, duchové za volantem (3. díl)

Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.

26.7.2022 v 8:47 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 284 | Diskuse

NESEHNUTÍ

„Vrátím se pro vědomosti i za krásou.“ Arménská aktivistka hodnotí stáž v České republice

Arpine Jerisjan žije ve městě Ijevan na severu Arménie, blízko uzavřených hranic s Ázerbajdžánem. V červnu 2022 Arpine v rámci spolupráce na dva týdny navštívila Arpine Českou republiku

22.7.2022 v 10:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 386 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc druhá, rozhodně už ne mladá (2. díl)

Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.

13.7.2022 v 8:29 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 302 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 180 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1237

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...