Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půl roku v NESEHNUTÍ: Takové návyky nelze získat v lavici nebo nad knihou

27. 11. 2016 10:53:14
Jak vidí svou dobrovolnickou službu v NESEHNUTÍ Ilya, dobrovolník z Podněstří? Čtěte dál a zjistěte to!

Před několika měsíci jsem přijel z Podněstří do České republiky a ani jsem si nestihl všimnout, že uběhlo půl roku. Šest měsíců – to je polovina projektu, tak nenápadně letí čas. Zpočátku to nebylo tak lehké – noví lidé, nový kolektiv, nová oblast činnosti, jiný jazyk i mentalita a hodně nového a úplně jiného. Ale zakrátko jsem se, možná i těžce, naučil nějak komunikovat, hovořit s lidmi okolo a rozumět jim. V NESEHNUTÍ vždy panuje příjemná atmosféra, což mi v mnohém pomohlo.

Ze začátku jsem se zabýval nejjednoduššími záležitostmi, jako byly plakáty a letáky, které jsem roznášel. Zdálo by se, že je to maličkost, ale při této práci jsem se seznamoval s češtinou, když jsem se snažil vyjádřit, co po někom chci. Stejné to bylo s pochůzkami na poštu nebo jen s přítomností na akcích. To vše velmi pomáhalo překonávat jazykovou bariéru, a nejen to.

Vidět na akcích lidi je velice potěšitelné. Domnívám se, že je dobré, i kdyby se jen jeden jediný z nich dozvěděl něco nového nebo se zamyslel nad svými názory. Pokud k tomu skutečně došlo, jsem rád, že jsem k tomu aspoň trochu v něčem napomohl a přispěl. I já sám jsem se na těchto akcích dozvěděl mnoho nového, dokonce i z toho malého kousku, který jsem mohl, jak doufám, správně pochopit.

Během školení jsem se seznámil s jinými dobrovolníky a dobrovolnicemi z dalších zemí. Při vzájemné komunikaci jsme se dozvěděli mnohé o životě v jiných zemí od zástupců a zástupkyň té či jiné kultury. Těžko lze najít něco zajímavějšího než je jiný člověk, zcela jiný, se svými názory, způsoby, jazykem a kulturou. Nacházet se v takové společnosti mi přineslo ten nejzvláštnější pocit, jaký jsem dosud zažil. Kulturní odlišnost v nás vyvolávala řadu otázek. Odpovědím jsem pozorně naslouchal a rozhovory byly živé, čehož nelze nikdy dosáhnout při komunikaci na internetu.

Díky práci v NESEHNUTÍ jsem nabyl ohromné zkušenosti, které by mi sice sotva pomohly v obyčejném životě. Ale jestli chci (a já chci) nadále pracovat v podobné sféře, je tato zkušenost nedocenitelná. Takové návyky nelze získat v lavici nebo nad knihou. Je třeba něco dělat, třeba se i dopouštět chyb, desetkrát je napravovat, ale ve výsledku získat zkušenost, o niž se tak moc chcete podělit se všemi.

V hlavě mám hodně témat, o kterých jsem předtím nepřemýšlel, od ochrany práv zvířat až po problémy novinářů a novinářek někde na druhém konci světa. Kdo se tím v každodenním životě zabývá? A přitom se toho dá, a je zapotřebí, tolik dělat. Vždyť každý to může nějak ovlivnit alespoň z tisíciny procenta.

Také jsem blíže poznal, co znamená diskriminace jiných lidí z úplně nesmyslných důvodů, a to je skutečně problém, který se musí nějak řešit. Ale k tomu je potřeba něco dělat, a jsem opravdu rád, že do toho přináším nějaký svůj vklad, i když třeba úplně malý a nevýznamný. Jsem hrdý na to, že jsem třeba jen změnil svůj názor a postoj v této otázce.

Pořádání setkání, tiskových konferencí a dalších akcí – myslel jsem, že je to jednodušší. Po nějaké době jsem se sám pokusil zorganizovat něco podobného, nikoli bez pomoci a práce kolegů a kolegyň. Doufám, že jsem dokázal a dokážu udělat něco, co lidem stojí za pozornost.

Ale vždyť to je jen polovina času, který tu mám strávit. Vím, že hodně je toho ještě přede mnou – nové zkušenosti, noví lidé a rozhodně taky pozitivní emoce. Jsem velmi vděčný za možnost věnovat svůj čas tomu, čemu jej věnuji.

Ilya Marchkov, EVS dobrovolník působící v NESEHNUTÍ

Článek je přeložen z ruštiny.

Autor: NESEHNUTÍ | neděle 27.11.2016 10:53 | karma článku: 8.08 | přečteno: 398x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem

V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.

20.9.2017 v 18:01 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 989 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Čas na vlastní party

„Je páteční březnové odpoledne. V komunitní zahradě v centru Pécse skupinky žen intenzivně diskutují a vyrábějí transparenty. V momentě, kdy je rozmístí do prostoru a vedle sebe sebe se najednou ocitají vzkazy jako...

25.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 335 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Malé ženy, co mají velkou sílu

V gruzínském městě Kutaisi, které je známé hlavně levnými lety z a do evropských metropolí, jsme s NESEHNUTÍm v posledním březnovém víkendu uspořádali třídenní barcamp.

13.4.2017 v 21:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 469 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Jak nenápadně rychle letí čas

Když je člověk zaneprázdněn, pak čas letí nenápadně rychle. A tak jsem si ani nevšiml, jak uběhl rok naplněný tolika událostmi. Začátkem loňského roku jsem přijel do Brna pracovat jako dobrovolník pro NESEHNUTÍ.

10.4.2017 v 16:00 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 223 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Adam Mikulášek

Bravo, Polsko zvažuje zrušit zimní čas

Jako příznivce více světla odpoledne, na rozdíl od většiny odpůrců střídání zimního a letního času, jsem s Poláky zajedno, aby byl po celý rok letní, nikoli zimní čas.

19.10.2017 v 11:32 | Karma článku: 27.54 | Přečteno: 712 | Diskuse

Lukáš Pokorný

Jak nám paní Šichtařová věší BIO bulíky na nos.

Přiznám se. Poslední vydání přílohy Rodina Dnes jsem si koupil jen kvůli rozhovoru s paní Šichtařovou. Skoro bych její nekompromisní názory začal mít rád. Skoro.

19.10.2017 v 6:42 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 1419 | Diskuse

Karel Trčálek

Humanitární neziskovky jsou tlusté pijavice

Neříkejte, že jste to už dávno nevěděli. A neříkejte, že vás to pořádně nehněte, že byste ze všeho nejraději dělali tu humanitární pomoc sami. Třeba v Kosovu

18.10.2017 v 17:09 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 471 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Předseda Sdružení praktických lékařů: Zavřeme na den, abychom nezavřeli navždy

Chudáci lékaři. Již to nejsou jen chudí zubaři,ale i chudí "obvoďáci". Jejich organizace odmítá používání elektronických receptů i když to je jediná možnost,jak dosáhnout úspor a informací.

17.10.2017 v 4:29 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 449 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak už umazává kříže i Nestlé, vyhlašuji této firmě osobní bojkot!

Jak jsem se dnes dočetl, Lidl už v tomto politováníhodném multikulti falšování reality není sám. Zjevně občané nedělají dost proto, aby firmy ztratily ekonomickou motivaci k tomuto odpornému jednání.

16.10.2017 v 18:26 | Karma článku: 38.41 | Přečteno: 1823 | Diskuse
Počet článků 145 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.