Mladí a (ne)klidní: Škola občanského aktivismu v Abcházii

4. 11. 2016 12:44:40
Poslední zářijový týden pořádala nezisková organizace NESEHNUTÍ v abchazském městečku Očamčira Letní školu občanské aktivity. S sebou přibalili také mě, EVS dobrovolnici Inku Jurkovou, toho času v Gruzii.

Letní školy se zúčastnilo patnáct mladých Abcházců a Abcházek, kteří chtějí měnit tuto mezinárodně neuznanou zemi k lepšímu. Kromě teoretických přednášek a praktických cvičení, které vedli lektorky a lektoři pozvaní NESEHNUTÍM, jsem jim sama představila aktivismus za práva zvířat v praxi – jako suvenýr jsem si odvezla polomrtvé pouliční štěně, které teď v Tbilisi přivádím k životu.

1/ Po mostě přes řeku Inguri se dá dostat jen dvěma způsoby: pěšky nebo v koňském povoze. Pak je ještě třetí varianta – pokud pracujete v elektrárně, která se rozkládá na obou stranách hranice, ale bydlíte na té druhé, než kde pracujete, tak vás ráno před šichtou doveze autobus do práce a večer zase zpět.

2/ V abchazštině začíná většina nově přejatých slov na „a“, takže zde máte „amobil“ nebo „ainternet“. Naopak se klade velký důraz na to, aby žádná slova nekončila na „i“, protože to je koncovka mnoha gruzínských podstatných jmen. „Chačapuri“[1] je tedy „chačapur“. Zajímavostí billboardu na téhle fotce je také všudypřítomná reklama na superrychlý LTE internet, který kontrastuje s chudobou v zemi.

3/ V každém správném abchazském městě na dobře viditelném místě najdete tento plakát, zobrazující na heroickém pozadí vůdce abchazských separatistů a prvního prezidenta Vladislava Ardzinby, který této neuznané republice vládl v letech 1994 až 2005.

4/ Abcházií vede jediná kvalitní silnice, která začíná u ruských hranic a končí u těch s Gruzií, respektive u nedaleké ruské vojenské základny. Za kvalitní ji považují i místní krávy, které se po ní rády procházejí. Ostatních cest se mnoho let nikdo nedotkl – vláda nemá peníze a Rusové je nepotřebují.

5/ My, tedy účastníci a účastnice Letní školy, jsme bydleli v přímořském „letovisku“ Očamčira, kde před válkou žilo asi 25 000 lidí a každoročně sem přijížděly zástupy turistek a turistů na rekreaci. V současnosti zde bydlí asi tři tisíce obyvatel a předpokládám, že počet návštěvníků a návštěvnic se procentuálně také zmenšil. Několik málo místních pěkných hotelů udržuje při životě ruský turismus.

6/ Provozní hotelu jsme poněkud zaskočili naším požadavkem na vegetariánskou kuchyni. První dva dny servírovali k obědu i k večeři adžapsandal [2]. Poté si naštěstí uvědomili, že vegetariánství může být kreativní a například mrkvové placičky s řepovým salátem a pohankou neměly chybu. Zde si je užívají naši skvělí lektoři Matouš a Mark a lektorka Alyona. A ještě skvělejší organizátorka Irča!

7/ Letní školy se zúčastnilo patnáct Abcházců a Abcházek, kteří si během pěti dnů mohli nejen vyslechnout přednášky na téma realizace kampaní, PR, fundraisingu a dalších, ale také si sami mnoho z toho vyzkoušeli. Například jak se dělá tisková konference nebo jak prezentovat svůj projekt.

8/ S vděkem hráli motivační, edukační i relaxační hry, které zkušeně připravovala Kristina. Mimo jiné se vtělili do role profesionálních novinářů a novinářek, kteří zjišťují pravdu o zřícené továrně a hledají, kdo zavinil toto neštěstí. Ukázalo se, že nejvíce věří prezidentovi a neziskovky je vlastně moc nezajímají. Stejně jako snad všude ve světě se i zde potvrdilo, že mladí lidé nejsou zvyklí získávat informace z více zdrojů a ověřovat si je.

9/ Ale celkově si při pohledu na tuhle fotku říkám, že Abcházie míří ke světlejším zítřkům. Teď už jen stačí vyřešit mezinárodní politickou situaci...

10/ Bohužel nedořešený válečný konflikt, který způsobil izolaci Abcházie od většiny světa, má přímý dopad na životy místních lidí. Nefunkční a zrezivělé kolotoče a houpačky bývají tradičně tichými svědky úpadku.

11/ Krásné, ale opuštěné vily stále prezentují obraz předválečného blahobytu gruzínské „Kalifornie“.

12/ Gándhí řekl, že „velikost národa se dá posoudit podle toho, jak se stará o svá zvířata.“ I když na tom místní nejsou dobře, ke svým opuštěným psům se chovají laskavě. Občasné poskytnutí zbytků jídla ovšem nenahradí pořádnou péči a očkování. Proto jsou očamčirští psi ve strašném stavu – vyhublí z důvodu vnitřních infekcí a parazitů a zablešení tak, že si sami vykusují krvavé díry do těla. Když pak mezi nimi uvidíte štěně a uvědomíte si, že dopadne stejně, pokud se náhodou dožije dospělosti, tak si ho prostě vezmete s sebou...

13/ Hlavnímu městu Abcházie Suchumi, resp. Suchumu [3] se žádný turista nevyhne, protože sem musí na ministerstvo zahraničí pro vízum. Je to asi nejkrásnější budova v Abcházii.

14/ V Suchumi se také nachází budova bývalého abchazského parlamentu, který vyhořel během gruzínsko-abchazské války a dnes slouží jako připomínka bojů a následného vítězství abchazsko-ruského spojenectví.

15/ Na nedaleké promenádě se ale současná Abcházie pokouší prezentovat poněkud jiný obrázek. Například skrze umělecký festival, kde vystupují místní pěvecká i hudební tělesa a také tradiční taneční soubory. O genderové rovnosti zatím na Kavkaze panuje jen velmi rozmlžená představa. Kdo by se také divil při pohledu na malé děti, z jejichž pohybů a póz naprosto září, jaké postavení mají mít ženy a jaké muži.

16/ Romové a Romky v Abcházii jsou na první pohled odlišní od Abcházek a Abcházců. Mají tmavší pleť, ženy zásadně nosí dlouhé sukně a živí se věštěním, prodejem povlečení a ručníků nebo žebrají.

17/ Přes snahu abchazských vlád a místních obyvatel a obyvatelek o „znormálnění“ života a nabídnutí turistických služeb co největšímu počtu zájemců a zájemkyň, mnoho chátrajících megalomanských staveb postavených v dobách Sovětského svazu svědčí o nemožnosti dosažení takového cíle bez vyřešení mezinárodní otázky.

18/ Pohled od abchazsko-gruzínského hraničního přechodu směrem do Abcházie představuje naději pro pozitivní budoucí rozvoj tohoto regionu. Abcházie je totiž velmi krásná a okouzlí každého, kdo se do ní jednou podívá.

Komentáře: Inka Jurková
Foto: Antonín Jelínek

[1] Placka se sýrem – nejtypičtější gruzínské jídlo.
[2] Zeleninová směs.
[3] Gruzínsky „Suchumi“, v Abcházii „Suchum“, aby se vyhnuli koncovce „i“, nebo abchazsky "Aqwa".

Autor: NESEHNUTÍ | pátek 4.11.2016 12:44 | karma článku: 12.31 | přečteno: 899x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Kam kráčíš, arménský aktivisto? Od vodopádu k Occupy.

V Arménii roste zájem obyvatelstva o problémy ve své zemi. Jak tam vypadá nová vlna občanského aktivismu? Dobrovolnice NESEHNUTÍ z Arménie napsala článek o svém pohledu na vývoj občanského aktivismu v její rodné zemi.

23.1.2019 v 19:51 | Karma článku: 3.62 | Přečteno: 86 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Jsou genderové kvóty zlo?

Soutěž Genderiáda očima vítězky. Středoškolská studentka Kristina Šůsová přibližuje průběh soutěže a vlastní motivaci.

14.1.2019 v 17:31 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 516 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Přežijeme bez stájových hnojiv?

Při diskuzi o výhodách a nevýhodách veganství se občas setkávám s názorem, že bez velkochovů se neobejdou ani lidé, kteří maso a další živočišné produkty nekonzumují, protože na poli by bez stájových hnojiv nevyrostla ani tráva.

7.1.2019 v 18:47 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 577 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Kargokolem za čistším ovzduším

„Nákladní kola jsou skvělou alternativou pro transport v centru města. Jak pro rodiny, které mohou zavést děti do škol a školek, tak pro malé firmy.” Daniel Böhm, Mobilitätsagentur Wien

8.11.2018 v 21:40 | Karma článku: 4.37 | Přečteno: 117 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

Co je na vytrvalém cikánování nejhorší?

Různí obhajovatelé zemitosti obhajují svůdnou pudovou zemitost, jíž lze někoho veřejně ponížit a většina lidí tomu přizvukuje. Je to stejné jako tvrdit, že jsme vždycky ženy mlátili, tak mě to naučili, tak ji budu mlátit do smrti.

15.2.2019 v 18:34 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Fenomén naší pitomosti.Zpráva o duševním zdraví společnosti.

Jistě jste si všimli,že mimo počmáraných zdí uměním graffiti se rozbíjejí okna. Kdekoliv se něco uzavře na delší dobu,tak přijdou lidé a rozbíjejí okna. Souvisí to s naší národní povahou,kdy si nevážíme cizí práce.

14.2.2019 v 10:11 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 447 | Diskuse

Zdenek Horner

Jsem nadšen, Čermáka redakce podporuje

Považuji to za správný projev názorového hrdinství, že admini ze zdejšího serveru, kteří tvoří pomyslnou redakci mají tu odvahu podporovat super blogera Čermáka, přestože díky atakům na jeho názory neotevírá diskuze. Děkujeme.

13.2.2019 v 1:26 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 951 | Diskuse

Vašek Peričevič

Kauza: Lukáš Nečesaný - a dost

Dnes uspěl Lukáš Nečesaný u Ústavního soudu, který nálezem rozhodl, že byla porušena již dokonce ústavně zaručená práva Lukáše Nečesaného a usnesení Vrchního soudu v Praze v plném rozsahu zrušil.

12.2.2019 v 15:41 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 1694 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Musíme pořád soutěžit na úkor jiných ?

Náš současný systém, v kterém žijeme je údajně založen na soutěživosti.Jen se nám veškeré hodnoty dostaly někam jinam,než chceme. Základní myšlenky kapitalismu jsou založeny na soutěživosti a zásluhovosti. To je v podstatě dobré.

11.2.2019 v 12:21 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 337 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 6.81 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.

Najdete na iDNES.cz