Dle oficiálních údajů žije aktuálně v České republice více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek a představují tak nejpočetnější menšinu cizinců a cizinek v celé republice.
Kateryna Nedesnová, novinářka ze lvovské redakce nezávislé ukrajinské internetové televize Hromadske.TV, byla jednou z účastnic stáže pro mladé ukrajinské novináře a novinářky organizované NESEHNUTÍm v ČR. Setkala se zde s Oksanou Pelenskou, bohemistkou a novinářkou ukrajinské redakce Rádia Svoboda v Praze. Ptala se jí, jaké je postavení Ukrajinců a Ukrajinek v české společnosti a v místních médiích.
Dobrý den, Oksano. Povězte nám na úvod, jak poslední dobou „ukrajinská otázka“ rezonuje v českých médiích a zda je pro ni vůbec prostor?
Pokud se na to podíváme z dlouhodobější perspektivy, můžeme říct, že Ukrajina se stala jedním z klíčových témat v informační politice, hlavně v českém veřejnoprávním vysílání. Za výchozí bod lze považovat rozpad Sovětského svazu a vznik nezávislé Ukrajiny. Další vlnou, povzbuzující zájem Česka o Ukrajinu, byly události na Majdanu a počátek války. Za posledních několik měsíců neuběhl den, kdy by se o situaci v Ukrajině v našich médiích nemluvilo. Odsud z Česka sledujeme vývoj, který se velice dynamicky a nepředvídatelně mění.
Jak podávají informace různé redakce? Lze pozorovat vliv politiky na popisování událostí v Ukrajině?
Česko má více než deset milionů obyvatel. Ty informuje osm soukromých a čtyři až pět veřejnoprávních televizních stanic. Je proto zřejmé, že se musí stát něco významného, aby se to dostalo do hlavního vysílacího času. Ale opět, při pohledu z dlouhodobého hlediska lze vypozorovat změnu úhlu pohledu na ukrajinské události. Pamatuji si, že ještě na začátku mého pobytu v Česku se říkalo: „Ach, přijíždí sem příliš mnoho Ukrajinců a Ukrajinek, obsazují naše pracovní místa, jedí náš chléb a chovají se nějakým způsobem špatně.“ Život první vlny dělníků a dělnic z Ukrajiny se veřejnosti prezentoval ve velice chladném, často nepřátelském světle. Museli jsme neustále během debat a setkání Ukrajince a Ukrajinky obhajovat a dokazovat, že nezbavují Čechy a Češky pracovních míst, že jsou vzdělaní a těžce pracující. Pro změnu postojů byl potřeba čas a situace se postupně změnila k lepšímu.
Ukrajinská menšina je největší zahraniční menšinou v České republice. Podle oficiálních údajů zde pobývá kolem sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Za posledních dvacet let svým přístupem k práci a lidem prokázali pečlivým a pozorným Čechům a Češkám, že jsou pracovití, neobsazují ničí pracovní místa a mohou se velmi dobře integrovat do české společnosti. Češi a Češky nám poněkud ironicky říkají: „Zeptej se toho Ukrajince, který se zrovna vrátil z pole, třeba to děcko naučí anglicky.“ Tady v Česku se Ukrajincům a Ukrajinkám říká „naši cizinci“, protože se jim lidé naučili důvěřovat.
Je zřejmé, že aktuálně slovo „Ukrajina“ zaznívá hlavně v kontextu událostí na Majdanu, války, anexe Krymu. Je ale místo i pro ostatní témata?
Převážně ano. Další témata se vyskytují, ačkoliv jen ojediněle. Ačkoliv před nějakou dobou programový ředitel České veřejnoprávní televize ČT24 uvedl, že věnují hodně pozornosti Ukrajině a Krymu, Majdanu i každodennímu životu Ukrajinců a Ukrajinek.
Jak je to se soukromými českými médii? Je známo, že jedna část je pod vlivem současného prezidenta Miloše Zemana a druhou ovlivňuje podnikatel Andrej Babiš. Má to nějaký vliv na perspektivu, ve které se představují ukrajinská témata?
V každém z mediálních kanálů existují nevyvážené body. Asi víte, že situaci v Ukrajině prezident Miloš Zeman nejednou označil za občanskou válku a později v rozhovoru přirovnal průběh ukrajinského konfliktu ke chřipce. Dle mého názoru to je velmi neuvážené tvrzení z úst prezidenta státu. Miloš Zeman neskrývá svůj názoru na dění v Ukrajině. Zdůrazňuje, že ruský agresor neexistuje a tímto proti sobě staví jak obyčejné Čechy a Češky, tak i politické elity. Přitom, když se jednalo o novou imigrační vlnu, Zeman uvedl, že Ukrajince a Ukrajinky uvítá ve své zemi mnohem raději než Syřany a Syřanky.
Nezdá se vám, že je to paradoxní?
Je zřejmé, že je to dané praktickým přístupem prezidenta k politice. Za rok se Zeman vyjádří, zda bude kandidovat v příštích prezidentských volbách. Je možné, že se podobným způsobem snaží získat podporu českých voličů a voliček.
Říkala jste, že v Česku žije více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Počítáte sem také nově příchozí?
Ano, je to dle oficiálních statistických dat. Předpokládám ale, že ve skutečnosti je zde Ukrajinců a Ukrajinek více. Z důvodu zpřísňujících se podmínek české legislativy pro získání trvalého nebo dlouhodobého pobytu však tento proud výrazně zpomalil. Těch sto tisíc je průměr z několika let.
Je sociokulturní prostředí v České republice příznivé pro Ukrajince a Ukrajinky?
V Česku působí hodně ukrajinských nevládních organizací. Například Ukrajinský dům, jedna z nejstarších nadací Ukrajinská iniciativa v České republice, dále organizace Spolek Ukrajinců a příznivců Ukrajiny, jehož členy a členkami je také hodně Čechů a Češek. Kromě toho zde působí spousta ukrajinských tvůrčích skupin. Všechny spolupracují na pořádání kulturních nebo společenských akcí pro Ukrajince a Ukrajinky v Česku. Česká republika je cílovou zemí pro ukrajinské pracovní migranty a migrantky – důvody jsou podobný jazyk, geografická blízkost i určitá tradice. Pokud nahlédneme do historie, zjistíme, že už Tomáš Garrigue Masaryk podporoval Ukrajince a Ukrajinky, kteří odmítali bolševický režim a přicházeli proto do Československa.
Pokud tomu správně rozumím, tyto organizace se převážně zabývají kulturně-osvětovou činností. Existují v České republice také místa nebo organizace poskytující Ukrajincům a Ukrajinkám právní podporu? Jak je to se sociální ochranou?
Toto je jedna z nejcitlivějších otázek. Aktuálně existuje jenom jedna instituce, jež poskytuje podobnou podporu. Jde o Velvyslanectví Ukrajiny v České republice a jeho konzulární úsek. Nicméně lidem z Ukrajiny často stačí slovo podpory nebo jednoduchá rada, kterou mohou dostat také v Ukrajinském národním domě nebo v Ukrajinské iniciativě.
Jak moc jsou Ukrajinci a Ukrajinky integrováni do společenského a kulturního života Čechů a Češek? Zajímají Čechy a Češky jejich iniciativy?
Pro odpověď na tuto otázku je zapotřebí zdůraznit české specifikum – jedná se o dost uzavřenou zemi. Místní lidé jsou velice racionální a neotevírají se každému, Ukrajinci a Ukrajinky nejsou výjimkou. Vždy jsou ochotni pomoct, ale jen když je o to požádáte. Čím delší dobu tady žijete a čím víc známých získáváte, tím jednodušší je i komunikace. Za dvacet let mého života tady jsem navázala velký počet pevných kontaktů a získala hodně přátel.
Obecně je zde o Ukrajinu velký zájem. Hlavně dění na Majdanu zapříčinilo velký zájem o ukrajinskou kulturu a literaturu. Lidi kladou otázku: „Co vlastně napsal ten spisovatel, který byl na Majdanu?“ Na setkání se Žadanem a Andruchovičem (ukrajinští spisovatelé, pozn. NESEHNUTÍ) chodí hodně Čechů a Češek. Existuje také Pražský Majdan – je to forma určité odezvy na ukrajinské události. Jedná se o oficiální neziskovou organizaci, založenou českými aktivisty a aktivistkami. Každou neděli se scházejí na jednom z hlavních náměstí v centru Prahy.
Částečně jsou ukrajinsko-české vztahy zachyceny v novém dokumentu Rádia Svoboda „Čeští přátelé Kremlu“. Povězte nám o něm víc.
Tento film je společnou prací ukrajinské redakce Rádio Svoboda a kanálu „1+1“. Za myšlenkou stojí talentovaná žurnalistka Olga Maľčevska, která veřejnosti představuje nekomentované video umožňující divákovi vytvořit si vlastní názor. Jejím záměrem bylo kladení otázek, nikoliv zprostředkování odpovědí. Film názorně ukazuje, kdo je s kým v kontaktu, jaké dohody byly uzavřené mezí Českou republikou a Ruskem, jak různí novináři a novinářky vnímají situaci v Ukrajině. Tento padesátiminutový film se pokouší o nestranný vhled do rusko-ukrajinsko-českých vztahů a odhalení toho, kdo je s kým kamarád, kdo komu pomáhá a proč. Dokument je k dispozici v ukrajinském, anglickém a ruském jazyce. Byl přeložen i do češtiny, protože ho chceme představit také českému publiku.
Kateryna Nedesnová, novinářka Homadske.TV, účastnice novinářské stáže NESEHNUTÍ v ČR
Článek byl přeložen z ukrajinštiny. V originále vyšel na portálu Hromadske.TV.
