Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Naši cizinci“: Jaký je život Ukrajinců a Ukrajinek v ČR?

19. 06. 2016 10:23:00
Dle oficiálních údajů žije aktuálně v České republice více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek a představují tak nejpočetnější menšinu cizinců a cizinek v celé republice.

Kateryna Nedesnová, novinářka ze lvovské redakce nezávislé ukrajinské internetové televize Hromadske.TV, byla jednou z účastnic stáže pro mladé ukrajinské novináře a novinářky organizované NESEHNUTÍm v ČR. Setkala se zde s Oksanou Pelenskou, bohemistkou a novinářkou ukrajinské redakce Rádia Svoboda v Praze. Ptala se jí, jaké je postavení Ukrajinců a Ukrajinek v české společnosti a v místních médiích.

Dobrý den, Oksano. Povězte nám na úvod, jak poslední dobou „ukrajinská otázka“ rezonuje v českých médiích a zda je pro ni vůbec prostor?

Pokud se na to podíváme z dlouhodobější perspektivy, můžeme říct, že Ukrajina se stala jedním z klíčových témat v informační politice, hlavně v českém veřejnoprávním vysílání. Za výchozí bod lze považovat rozpad Sovětského svazu a vznik nezávislé Ukrajiny. Další vlnou, povzbuzující zájem Česka o Ukrajinu, byly události na Majdanu a počátek války. Za posledních několik měsíců neuběhl den, kdy by se o situaci v Ukrajině v našich médiích nemluvilo. Odsud z Česka sledujeme vývoj, který se velice dynamicky a nepředvídatelně mění.

Jak podávají informace různé redakce? Lze pozorovat vliv politiky na popisování událostí v Ukrajině?

Česko má více než deset milionů obyvatel. Ty informuje osm soukromých a čtyři až pět veřejnoprávních televizních stanic. Je proto zřejmé, že se musí stát něco významného, aby se to dostalo do hlavního vysílacího času. Ale opět, při pohledu z dlouhodobého hlediska lze vypozorovat změnu úhlu pohledu na ukrajinské události. Pamatuji si, že ještě na začátku mého pobytu v Česku se říkalo: „Ach, přijíždí sem příliš mnoho Ukrajinců a Ukrajinek, obsazují naše pracovní místa, jedí náš chléb a chovají se nějakým způsobem špatně.“ Život první vlny dělníků a dělnic z Ukrajiny se veřejnosti prezentoval ve velice chladném, často nepřátelském světle. Museli jsme neustále během debat a setkání Ukrajince a Ukrajinky obhajovat a dokazovat, že nezbavují Čechy a Češky pracovních míst, že jsou vzdělaní a těžce pracující. Pro změnu postojů byl potřeba čas a situace se postupně změnila k lepšímu.

Ukrajinská menšina je největší zahraniční menšinou v České republice. Podle oficiálních údajů zde pobývá kolem sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Za posledních dvacet let svým přístupem k práci a lidem prokázali pečlivým a pozorným Čechům a Češkám, že jsou pracovití, neobsazují ničí pracovní místa a mohou se velmi dobře integrovat do české společnosti. Češi a Češky nám poněkud ironicky říkají: „Zeptej se toho Ukrajince, který se zrovna vrátil z pole, třeba to děcko naučí anglicky.“ Tady v Česku se Ukrajincům a Ukrajinkám říká „naši cizinci“, protože se jim lidé naučili důvěřovat.

Je zřejmé, že aktuálně slovo „Ukrajina“ zaznívá hlavně v kontextu událostí na Majdanu, války, anexe Krymu. Je ale místo i pro ostatní témata?

Převážně ano. Další témata se vyskytují, ačkoliv jen ojediněle. Ačkoliv před nějakou dobou programový ředitel České veřejnoprávní televize ČT24 uvedl, že věnují hodně pozornosti Ukrajině a Krymu, Majdanu i každodennímu životu Ukrajinců a Ukrajinek.

Jak je to se soukromými českými médii? Je známo, že jedna část je pod vlivem současného prezidenta Miloše Zemana a druhou ovlivňuje podnikatel Andrej Babiš. Má to nějaký vliv na perspektivu, ve které se představují ukrajinská témata?

V každém z mediálních kanálů existují nevyvážené body. Asi víte, že situaci v Ukrajině prezident Miloš Zeman nejednou označil za občanskou válku a později v rozhovoru přirovnal průběh ukrajinského konfliktu ke chřipce. Dle mého názoru to je velmi neuvážené tvrzení z úst prezidenta státu. Miloš Zeman neskrývá svůj názoru na dění v Ukrajině. Zdůrazňuje, že ruský agresor neexistuje a tímto proti sobě staví jak obyčejné Čechy a Češky, tak i politické elity. Přitom, když se jednalo o novou imigrační vlnu, Zeman uvedl, že Ukrajince a Ukrajinky uvítá ve své zemi mnohem raději než Syřany a Syřanky.

Nezdá se vám, že je to paradoxní?

Je zřejmé, že je to dané praktickým přístupem prezidenta k politice. Za rok se Zeman vyjádří, zda bude kandidovat v příštích prezidentských volbách. Je možné, že se podobným způsobem snaží získat podporu českých voličů a voliček.

Říkala jste, že v Česku žije více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Počítáte sem také nově příchozí?

Ano, je to dle oficiálních statistických dat. Předpokládám ale, že ve skutečnosti je zde Ukrajinců a Ukrajinek více. Z důvodu zpřísňujících se podmínek české legislativy pro získání trvalého nebo dlouhodobého pobytu však tento proud výrazně zpomalil. Těch sto tisíc je průměr z několika let.

Je sociokulturní prostředí v České republice příznivé pro Ukrajince a Ukrajinky?

V Česku působí hodně ukrajinských nevládních organizací. Například Ukrajinský dům, jedna z nejstarších nadací Ukrajinská iniciativa v České republice, dále organizace Spolek Ukrajinců a příznivců Ukrajiny, jehož členy a členkami je také hodně Čechů a Češek. Kromě toho zde působí spousta ukrajinských tvůrčích skupin. Všechny spolupracují na pořádání kulturních nebo společenských akcí pro Ukrajince a Ukrajinky v Česku. Česká republika je cílovou zemí pro ukrajinské pracovní migranty a migrantky – důvody jsou podobný jazyk, geografická blízkost i určitá tradice. Pokud nahlédneme do historie, zjistíme, že už Tomáš Garrigue Masaryk podporoval Ukrajince a Ukrajinky, kteří odmítali bolševický režim a přicházeli proto do Československa.

Pokud tomu správně rozumím, tyto organizace se převážně zabývají kulturně-osvětovou činností. Existují v České republice také místa nebo organizace poskytující Ukrajincům a Ukrajinkám právní podporu? Jak je to se sociální ochranou?

Toto je jedna z nejcitlivějších otázek. Aktuálně existuje jenom jedna instituce, jež poskytuje podobnou podporu. Jde o Velvyslanectví Ukrajiny v České republice a jeho konzulární úsek. Nicméně lidem z Ukrajiny často stačí slovo podpory nebo jednoduchá rada, kterou mohou dostat také v Ukrajinském národním domě nebo v Ukrajinské iniciativě.

Jak moc jsou Ukrajinci a Ukrajinky integrováni do společenského a kulturního života Čechů a Češek? Zajímají Čechy a Češky jejich iniciativy?

Pro odpověď na tuto otázku je zapotřebí zdůraznit české specifikum – jedná se o dost uzavřenou zemi. Místní lidé jsou velice racionální a neotevírají se každému, Ukrajinci a Ukrajinky nejsou výjimkou. Vždy jsou ochotni pomoct, ale jen když je o to požádáte. Čím delší dobu tady žijete a čím víc známých získáváte, tím jednodušší je i komunikace. Za dvacet let mého života tady jsem navázala velký počet pevných kontaktů a získala hodně přátel.

Obecně je zde o Ukrajinu velký zájem. Hlavně dění na Majdanu zapříčinilo velký zájem o ukrajinskou kulturu a literaturu. Lidi kladou otázku: „Co vlastně napsal ten spisovatel, který byl na Majdanu?“ Na setkání se Žadanem a Andruchovičem (ukrajinští spisovatelé, pozn. NESEHNUTÍ) chodí hodně Čechů a Češek. Existuje také Pražský Majdan – je to forma určité odezvy na ukrajinské události. Jedná se o oficiální neziskovou organizaci, založenou českými aktivisty a aktivistkami. Každou neděli se scházejí na jednom z hlavních náměstí v centru Prahy.

Částečně jsou ukrajinsko-české vztahy zachyceny v novém dokumentu Rádia Svoboda „Čeští přátelé Kremlu“. Povězte nám o něm víc.

Tento film je společnou prací ukrajinské redakce Rádio Svoboda a kanálu „1+1“. Za myšlenkou stojí talentovaná žurnalistka Olga Maľčevska, která veřejnosti představuje nekomentované video umožňující divákovi vytvořit si vlastní názor. Jejím záměrem bylo kladení otázek, nikoliv zprostředkování odpovědí. Film názorně ukazuje, kdo je s kým v kontaktu, jaké dohody byly uzavřené mezí Českou republikou a Ruskem, jak různí novináři a novinářky vnímají situaci v Ukrajině. Tento padesátiminutový film se pokouší o nestranný vhled do rusko-ukrajinsko-českých vztahů a odhalení toho, kdo je s kým kamarád, kdo komu pomáhá a proč. Dokument je k dispozici v ukrajinském, anglickém a ruském jazyce. Byl přeložen i do češtiny, protože ho chceme představit také českému publiku.

Kateryna Nedesnová, novinářka Homadske.TV, účastnice novinářské stáže NESEHNUTÍ v ČR

Článek byl přeložen z ukrajinštiny. V originále vyšel na portálu Hromadske.TV.

Autor: NESEHNUTÍ | neděle 19.6.2016 10:23 | karma článku: 13.54 | přečteno: 1302x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem

V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.

20.9.2017 v 18:01 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 989 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Čas na vlastní party

„Je páteční březnové odpoledne. V komunitní zahradě v centru Pécse skupinky žen intenzivně diskutují a vyrábějí transparenty. V momentě, kdy je rozmístí do prostoru a vedle sebe sebe se najednou ocitají vzkazy jako...

25.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 335 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Malé ženy, co mají velkou sílu

V gruzínském městě Kutaisi, které je známé hlavně levnými lety z a do evropských metropolí, jsme s NESEHNUTÍm v posledním březnovém víkendu uspořádali třídenní barcamp.

13.4.2017 v 21:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 469 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Jak nenápadně rychle letí čas

Když je člověk zaneprázdněn, pak čas letí nenápadně rychle. A tak jsem si ani nevšiml, jak uběhl rok naplněný tolika událostmi. Začátkem loňského roku jsem přijel do Brna pracovat jako dobrovolník pro NESEHNUTÍ.

10.4.2017 v 16:00 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 223 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Adam Mikulášek

Bravo, Polsko zvažuje zrušit zimní čas

Jako příznivce více světla odpoledne, na rozdíl od většiny odpůrců střídání zimního a letního času, jsem s Poláky zajedno, aby byl po celý rok letní, nikoli zimní čas.

19.10.2017 v 11:32 | Karma článku: 27.54 | Přečteno: 712 | Diskuse

Lukáš Pokorný

Jak nám paní Šichtařová věší BIO bulíky na nos.

Přiznám se. Poslední vydání přílohy Rodina Dnes jsem si koupil jen kvůli rozhovoru s paní Šichtařovou. Skoro bych její nekompromisní názory začal mít rád. Skoro.

19.10.2017 v 6:42 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Karel Trčálek

Humanitární neziskovky jsou tlusté pijavice

Neříkejte, že jste to už dávno nevěděli. A neříkejte, že vás to pořádně nehněte, že byste ze všeho nejraději dělali tu humanitární pomoc sami. Třeba v Kosovu

18.10.2017 v 17:09 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 471 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Předseda Sdružení praktických lékařů: Zavřeme na den, abychom nezavřeli navždy

Chudáci lékaři. Již to nejsou jen chudí zubaři,ale i chudí "obvoďáci". Jejich organizace odmítá používání elektronických receptů i když to je jediná možnost,jak dosáhnout úspor a informací.

17.10.2017 v 4:29 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 449 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak už umazává kříže i Nestlé, vyhlašuji této firmě osobní bojkot!

Jak jsem se dnes dočetl, Lidl už v tomto politováníhodném multikulti falšování reality není sám. Zjevně občané nedělají dost proto, aby firmy ztratily ekonomickou motivaci k tomuto odpornému jednání.

16.10.2017 v 18:26 | Karma článku: 38.41 | Přečteno: 1823 | Diskuse
Počet článků 145 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.