Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 3. června 2020 Tamara

Ostře sledované volby: demokracie a sexismus v gruzínské vesnici

13. 10. 2012 20:24:14
Je pět hodin ráno, po slabých čtyřech hodinách spánku mě budí veselá disko melodie prastaré Nokie do pochmurné předvolební nálady, která se nese celou Gruzií. Provádím poslední přípravy na pozorování voleb: v polospánku balím do batohu foťák, láhev s vychladlým, ale zato silným zeleným čajem, mám brát taky lékárničku? Neváhám ani minutu. Stát se může kdoví co. A že už se toho v poslední době stalo až moc.

K nervózní atmosféře by stačilo, že gruzínská armáda nedaleko hranic s Dagestánem za nejasných okolností postřílela 11 ozbrojenců, a že úředník speciálního oddílu gruzínského ministerstva vnitra vnikl – opět za nejasných okolností – na území Jižní Osetie, kde byl zatčen a přinejmenším mediálně obviněn z ozbrojeného útoku na jednu z jihoosetinských vesnic. Následovaly šířící se zvěsti, že kdosi spojený se stávajícím prezidentem Saakašvilim nakoupil po Tbilisi několik bytů a shromažďuje v nich zbraně pro případ, že by na udržení moci nestačil předvolební nátlak vůči Gruzínskému snu, hlavní opoziční formaci poháněné nejen odporem vůči stávající vládě, ale i miliardami podnikatele Bidziny Ivanišviliho.

Atmosféra strachu pak kulminovala v předvečer voleb kvůli události v jedné obci ve východní části Gruzie, kam odjel sledovat volby můj kolega z NESEHNUTÍ Milan Štefanec a jako první nám dal zprávu o tom, že místnímu představiteli Gruzínského snu, kterému už dříve bylo vyhrožováno v souvislosti s jeho politickou aktivitou, někdo unesl devítiměsíční dítě. To bylo zanedlouho nalezené ve sklepení domu, utopené v jámě na víno přikryté velkým kamenem. Ještě ten den se o tom objevil na internetu videozáznam, o němž se dá říci snad jediné - v zájmu vlastního duševního klidu se na něj nikdy nedívejte.

S těmito chmurnými obrazy v mysli čekám hodinu a půl, než konečně dorazí auto s místními pozorovateli organizace Human Rights Center. „Taxík měl zpoždění... a pak byla dlouhá fronta v McDrive, kde jsem si kupoval snídani,“ vysvětluje zpoždění koordinátor skupinky. Je to jeden z momentů, kde se kulturní rozdíl mezi mým evropským (hyper)aktivistickým přístupem a kavkazským „lážo-plážo“ stylem překonává obtížně. V osm se otevírají volební místnosti a nebýt tam na pečetění urny je jako nebýt tam vůbec. Nabíráme ještě další lidi, že nás nakonec jede v malém sedanu šest, mě nepřekvapuje. „Gruzínské taxi XXL,“ směje se společně se mnou Giorgi, jenž se nedávno vrátil ze stáže v Německu.

Frčíme do vesnic nedaleko Rustavi, z většiny obývané Ázerbajdžánci. Předpoklad je, že ve velkých městech bude pozorovatelů plno, proto cílíme do zapomenutějších končin. Několik dobrovolnic rozvážíme do různých okrsků, kde budou celý den, a já zůstávám ve tříčlenné mobilní skupině. Ukázalo se, že naše zpoždění odpovídá zvyklostem v regionu, takže jsme nic nepropásli: u naší první zastávky – okrsku č. 61 – se volební místnost odemyká víc než půl hodiny poté, co měly volby začít. Navíc je urna z průhledného plastu, takže každý může vidět, že v ní před začátkem hlasování nic není.

První voliči jdou dovnitř, člen komise u vchodu jim kontroluje prsty UV baterkou a další jim „barví“ palec neviditelnou barvou ve spreji. Teprve v tu chvíli mi dochází, že „inking“ není razítko do pasu jako v Arménii, ale prostě označkování samotného voliče nebo voličky, kteří už byli hlasovat. Dostáváme echo, že se dá barva smýt odlakovačem. Hned se necháváme obarvit, z prstů drhneme neviditelnou barvu a jdeme na ověření UV baterkou. Podezření se nepotvrdilo, z nehtů barva slezla, ale na kůži zůstává spolehlivě.

Další okrsek je v prastaré škole. V jedné místnosti nacházíme pohozené kopie pasů a výpisy lidí z nějakých databází. Pro jistotu je zabavujeme. Později volá Milan, že prý našli taky takové. Seznamy voličů se všemi potřebnými údaji, aby za ně mohli „odvolit“ členové komise? Kdo ví.

Pokračujeme k dalšímu okrsku, jenž se nachází v úplně nové škole, postavené z fondu totalitního tatíčka Ázerbajdžánu Heydara Alijeva. Davy lidí se cpou k registračním stolům, za plentu se občas chodí po dvou... Takové podobné chyby, spíše než vyložené falšování voleb, řešíme i v dalších okrscích. Ale jak mají především místní důchodci odvolit tajně a samostatně, když část obyvatelstva je negramotná a do archu se podepisuje symbolem „+“?

Na letošní parlamentní volby v Gruzii, kterých se mohlo zúčastnit kolem 3,5 milionu registrovaných voličů, vyrazilo neuvěřitelné množství 20 tisíc domácích a dva tisíce zahraničních pozorovatelů. To, že jsou volby „ostře sledované“, je vidět na první pohled: ve volebních místnostech se mnohdy pohybuje až deset pozorovatelů.

Mobilní jednotka dostává hlášku, že jedna naše kolegyně v Kachetii čelí výhrůžkám volební komise, a tak jí vyráží na pomoc a mě nechávají v obci Gardabani. Jdu na druhý konec vesnice, kde se volí ve vybydlené místnosti stařičkého činžáku. Voliči žádní, členové komise se nudí, jeden z nich zapřádá rozhovor: Jak se rozdělilo Československo? Šlo by přijet do Česka pracovat? A mohou u vás ženy volit?

Při třetí otázce se zasměju a napadá mě vtípek o východních středověkých názorech, ale naštěstí ho neumím říct rusky. Po dvou vteřinách mi totiž dochází, že to dotyčný myslí vážně. Vysvětluju, že samozřejmě u nás ženy mají volební právo, a proč by ho mít neměly? Hovor plyne dál: Máš děti? Ženu? Přítelkyni? A byla panna, když jste se poznali? Odmítám dál odpovídat. Pointou celé debaty je názor, že ženy by měly pracovat a muži jíst. Říkám, že to je blbost, a že s tím přeci žádná žena nemůže souhlasit. Člen komise se obrátí na několik přítomných žen různého věku sedících u registračních stolů: souhlasně přikyvují.

Poznamenávám si, v tomto okrsku k žádným narušením voleb nedošlo a vracím se zpět přes vesnici na sčítání hlasů do temné a zaprášené stodoly. Místnost se zamyká v osm, a pravda, nikdy bych si nemyslel, že sečíst necelou pětistovku hlasů může deseti lidem trvat přes čtyři hodiny. Součty hlasů pro jednotlivé strany pořád neodpovídají celkovému počtu voličů, počítá se všechno a stále dokola. Všichni jsou unavení, zapalují si, zamčenou stodolou se nese smrdutá mlha. Pozorovatelka z nějaké místní organizace už ztrácí nervy a vykřikuje cosi o bezmozcích. Šestkrát smskuju kolegům, ať na mě čekají s odvozem, že už určitě za chvíli skončíme.

O půlnoci je hotovo, další půlhodinku se úředník snaží okopírovat protokol, kvůli kterému tam ještě čekám. Konečně! Tak tady by nebyli schopni součty hlasů zfalšovat, ani kdyby chtěli. Valíme do Tbilisi, v autě okamžitě usínám a budím se jen při prudkém brždění před auty Gruzínského snu, plnými opilých řidičů a rozvášněných příznivců s modrými vlajkami.

Gruzínský sen oproti straně reprezentované prezidentem Saakašvilim nakonec vyhrál v poměru zhruba 60:40. Saakašvili poté oproti očekáváním v médiích suše oznámil svoji porážku a odchod do opozice. Jestli si Gruzíni a Gruzínky zvolili dobře, se ukáže až časem, ale jejich všudypřítomnou radost z toho, že změna vlády proběhla bez větších volebních podvodů, v klidu a bez násilí, můžeme sdílet už teď.

Martin Hyťha
koordinátor programu Cesta iniciativy

Autor: NESEHNUTÍ | sobota 13.10.2012 20:24 | karma článku: 8.21 | přečteno: 880x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Ve snu se snažím odtamtud utéct

Rozhovor se studentkou veteriny o jejích zážitcích z prvních návštěv velkochovů v rámci povinné praxe.

30.4.2020 v 10:00 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 434 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Konvice shořela aneb Zákulisí podpory občanských iniciativ v Ukrajině

Proč je cílová skupina brouk? Jaká témata pálí místní občanskou společnost? Nahlédněte s námi, jak vypadá plánování občanských kampaní v jižní Ukrajině.

23.4.2020 v 9:57 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 442 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Pozdravy z Rojavy

Tento vzkaz byl zaslán přímo ze severní Sýrie z Rojava Information Center, kde autor v současné době žije.

22.10.2019 v 17:24 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 470 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Gruzie kouzelná i bláznivá

Jaké je to přestěhovat se na rok do Gruzie? Patrik Salát je v současné době v Gruzii na Evropské dobrovolné službě, kam byl vyslán NESEHNUTÍm do organizace Go Group Media provozující zpravodajský portál JAM-News.net.

2.5.2019 v 17:59 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Vendula Rábová

Síla slova

Nic nestojí, a přitom dokáže pohnout světem! Změnit lidský život. Hořce ublížit, nebo naopak pozvednout z prachu. Nejmocnější zbraň, která dokáže rozpoutat válku, nebo nastolit mír. Lidské slovo.

3.6.2020 v 19:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Proč současný systém (matrix) odmítá jednoduchost?

Protože je založen na složitosti. Díky ní může udržovat chaos. Díky tomu může úzká vrstva lidí ovládat druhé lidi a přivlastnit si zisky.

3.6.2020 v 16:00 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jan Pražák

Já se za ty svý velký vytahaný prsa nestydím!

„Honzo, neskočil bys se mnou po práci na kafe? Potřebuju si ověřit, jestli jsem v týhle moderní době ještě pořád normální.“ Maruščina otázka mě sice trochu zaskočila, ale rád jsem souhlasil a těšil se, čím mě tentokrát překvapí.

3.6.2020 v 14:37 | Karma článku: 25.52 | Přečteno: 661 | Diskuse

Karel Trčálek

Bůh není tajemství, pane Halíku! Věroučná polemika s Mistrem Tomášem Halíkem

Mistr Tomáš Halík včera oslavil narozeniny a tak jsem si řekl, že u této příležitosti napadnu jeho základní tezi, kterou hlásá ve svých blasfemických spisech

2.6.2020 v 18:26 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 768 | Diskuse

František Skopal

Víra už nestačí! Je potřeba přesvědčení!

Začnu krátkým poučným příběhem: Velmi dlouho nepršelo a místní farář vyzval vesničany, aby přišli do kostela a modlili se za déšť.

2.6.2020 v 15:55 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 353 | Diskuse
Počet článků 159 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1311

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.

Najdete na iDNES.cz