Společenské „parte multikulturalismu“ ?
A tak je to pořád. Jednou za čas se „parte multikulturalismu“ ve vhodných chvílích objevuje v médiích, následně v hospodských diskusích, pak i přátelských rozhovorech osobních nebo nepřátelských rozhovorech neosobních, na facebooku atd. Někdy dokonce pod takovým tlakem znejistí i lidé obhajující a prosazující multikulturalismus a kritice se pokouší nikoli čelit, ale vysmeknout se jí záměnou slova multikulturalismus za interkulturalismus nebo multietnicismus apod. Je to ale marná technika, často maskující vnitřní pochybnosti a především neochotu se jimi zabývat. Za nedlouho dostanou i ty další pojmy naprosto stejnou dávku kritiky, jazykových a ideových rozborů a obvinění od nesmyslnosti až po prostou nereálnost, stejně jako je opakovaně dostával a dostává pojem multikulturalismu.
Vyučující na některých školách dokonce multikulturní výchovu, respektive její karikaturu (všichni přece máme rádi indiány, že?), používají jako štít před probíráním „nepříjemných“ témat, jakým je problematika domácího rasismu a xenofobie, hezky česky nasměrovaná na Romy a „Východ“ (Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Rumunsko, Bulharsko...). Ale ne všichni, zdaleka ne. Většinou si uvědomují, že je to společensky a výchovně sebevražedná taktika v době, kdy společností otřásají reformy (rozuměj škrty) sociálních jistot ve jménu úspor a stablizace a lidé začínají ze strachu propadat čím dál častější masové manipulaci při hledání viníků. Učitelé nám ale téměř bez výjimky při osobních setkáních nakonec vždycky dají za pravdu a s povzdechem nebo i hlubokým nádechem zase naberou odvahu a jdou do toho „multikulturalismu“ s námi aktivisty znovu a znovu. Díky za to. Jen ti, kteří někdy stáli a přesvědčovali o nějakém nelibém tématu deset a více zarytých mladých lidí stavějících se radikálně na odpor, ví o čem je řeč. Je to asi stejně obtížné, jako přesvědčovat lidi o tom, že Daniel Landa není hodný mainstreamový hudebník s vlasteneckou tematikou, ale také ideolog a člověk, který se ze zajetí nebezpečného nacionalismu nikdy nevymotal a cíleně jej podněcuje i nadále, jen o trošku rafinovaněji.
Právě takoví odvážní vyučující si zasluhují podporu z vedení a politické reprezentace. Jenže ta v Česku v poslední době obzvláště pokulhávala. Vládní strana, ze které pochází i současný premiér Nečas, si na svém nedávném sjezdu odhlasovala „konec multikulturalismu“ a není tomu tak dlouho, co byl otevřeně xenofobní Bátora poradcem ministra školství Dobeše a musel odejít až po veřejné kritice. Reálně tak zbývá jenom podpora ze strany občanské společnosti a neziskových organizací. Omezení financování takových organizací ze strany vlády ale podřezává postupně i tuto prozatím silnou oporu skutečného multikulturního vzdělávání a výchovy.
Ano, je potřeba si přiznat, že veřejná podpora multikulturalismu je – hlavně co se týče státních představitelů a jejich hlasitě deklarovaných politických multikulti postojů – na ústupu, ovšem je potřeba také říci, že je to svým způsobem dobře, protože nikdo z nich většinou pořádně nevěděl, co to vlastně znamená a reálně pro to téměř nic nedělal. Byla to jedna velká faleš, která musela skončit. Konečně se tak z neproduktivních debat a sporů o politická hesla otevírá prostor pro témata jasná a konkrétní, jako je snižování xenofobie a rasismu v naší společnosti, což většina společnosti podporuje a považuje za správné. A prostor na to je, aspoň na těch školách. Mezitím se totiž právě na nich multikulturalismus stal každodenní realitou. V mnoha třídách středních a základních škol a nejen ve velkých mětech. Na vysokých školách se multikulturní realita usadila dokonce již před nějakou dobou. Prostě se stala. A co je dnes na školách, bude zítra společností. Zase jednou skutečnost předběhla spekulaci. Je na čase se z teoretických debat o vizích vrátit na multikulturní zem. Xenofobním lidem, snícím svůj sen o „čistých“ uzavřených národech z devatenáctého století, už dávno ujel vlak... Společnost je jinde. A my?
Boris Rafailov
pracuje v týmu Multikulti Challenge: accepted
NESEHNUTÍ
„České nevládní organizace odvádí hodně práce," hodnotí arménská aktivistka stáž v Česku
Sjuzanna Petrosjan, zakladatelka arménské nevládní organizace Inclusion Armenia, se už 14 let věnuje zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám. Také se zajímá o inkluzivní vzdělávání a práva osob se zdravotním postižením.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc třetí, duchové za volantem (3. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
„Vrátím se pro vědomosti i za krásou.“ Arménská aktivistka hodnotí stáž v České republice
Arpine Jerisjan žije ve městě Ijevan na severu Arménie, blízko uzavřených hranic s Ázerbajdžánem. V červnu 2022 Arpine v rámci spolupráce na dva týdny navštívila Arpine Českou republiku
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc druhá, rozhodně už ne mladá (2. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc první, aneb noc jako Brno (1. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
Krizi školního stravování memoranda nevyřeší. MŠMT se dál zdráhá podniknout reálné kroky
Pouhé dvě hodiny z nabitého dvoudenního programu strávili zástupci*kyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci Školní stravování 2022 v Pardubicích. Přitom právě MŠMT celý systém školního stravování řídí.
NESEHNUTÍ
Poznávání se skrze chlebíčky. Cizinci v Brně je připravují s ingrediencemi ze své vlasti
Obložený chlebíček je stálicí české gastronomie. Jak ale NESEHNUTÍ ukazuje ve své nové kampani Join the Table, i takové domácí klasice mohou prospět mezinárodní vlivy, chutě a nápady.
NESEHNUTÍ
Změnu ano, jen ne moc rychle. Zastaralé školní stravování MZe a MZ příliš netrápí
Posílit bezpečnost potravin a zdokonalit oblast výživy v Čechách. Takové jsou cíle Akčního plánu realizace Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, vznikajícího v režii Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví.
NESEHNUTÍ
Neprůstřelné vesty místo flipchartů. První dva týdny pomoci pro Ukrajinu ve válce
Občanské aktivisty*ky, novináře*ky nebo obránce*kyně lidských lidských práv podporujeme v Ukrajině už od roku 2014. A nepřestáváme, ani když v zemi zuří válka.
NESEHNUTÍ
Nežít jen z těžby: Komunitní plánování v severní Arménii
Necelých dvě stě kilometrů od Jerevanu, a přes tři tisíce kilometrů od hranic České republiky, leží na severu Arménie, nedaleko hranice s Gruzií, rozšířená obec Achtala.
NESEHNUTÍ
Proč je důležité vést advokační kampaně i v době covidu. Příklad Ukrajiny
Terapeutické míhání malebných karpatských kopečků s bronzovým nádechem podzimu za oknem dálkového vlaku Lviv – Čop přeruší rázným zaklepáním paní průvodčí s rouškou pod nosem a informací, že se blíží konečná stanice.
NESEHNUTÍ
Konec těžby uranu v Ukrajině: příležitost, nebo hrozba?
V Kirovohradské oblasti na Ukrajině působí od roku 2000 nevládní organizace Flora, jedna z ukrajinských iniciativ, které NESEHNUTÍ podporuje v rámci svého programu Cesta iniciativy.
NESEHNUTÍ
“Najmeme vás, jen pokud jste prsatější", inzeruje sexisticky zbrojní veletrh IDET
Od veletrhu, který je postaven na obchodu se zbožím určeným k zabíjení lidí, nejspíš nelze očekávat nic pozitivního. Způsob, jakým se pořadatelé zbrojního veletrhu IDET postavili k náboru hostesek, je ale obzvlášť zarážející.
NESEHNUTÍ
Jak výběr u voleb ovlivní výběr ve školních jídelnách?
Jak se jednotlivé politické strany a subjekty dívají na otázku nutné změny vyhlášky o školním stravování, která by měla vést ke zdravějšímu, pestřejšímu a chutnějšímu jídelníčku pro děti?
NESEHNUTÍ
Česká zkušenost s komunitním plánováním míří do Gruzie
Komunitní plánování je účinný a prověřený způsob zapojení lidí do utváření budoucnosti regionu. Česká zkušenost s tímto procesem nyní nachází díky NESEHNUTÍ uplatnění ve dvou regionech v Gruzii.
NESEHNUTÍ
Sexuální výchova má být pro všechny a o všech
Jaká témata sexuální výchovy jsou dosud netematizovaná? Jaké její aspekty jsou pro současné mladé lidi důležité? A jak vytvořit prostředí, kde všichni můžeme rozvíjet své vztahy férově, citlivě a otevřeně?
NESEHNUTÍ
Jaké to je, když jste ve válce?
Loni na podzim se znovu rozhořel spící konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu. Jaké to je, když vám za okny zuří válka? Zeptali jsme se dlouhodobé spolupracovnice NESEHNUTÍ z Jerevanu.
NESEHNUTÍ
Na vegany jsem už alergickej
Při sledování střetů a debat týkajících se zvířecích práv a veganství lze získat dojem, že jsou od sebe oba tábory zastávající buď karnistickou, nebo veganskou ideologii odděleny nepřeklenutelnou řekou. Je tomu opravdu tak?
NESEHNUTÍ
Věci, které nevidíme v mainstreamovém pornu
Pokračování článku “Co chybí mladým lidem v sexuální výchově?” Obrazy, se kterými se dospívající v porno filmech setkávají, ovlivňují jejich vnímání svého vlastního těla. Jak by měla probíhat reflexe reality pornografie?
NESEHNUTÍ
Co chybí mladým lidem v sexuální výchově?
Mladým lidem není jasné, kdo a za jakých okolností dává souhlas s fyzickým intimním kontaktem. Jakým způsobem by to mělo probíhat?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x