Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak udělat seminář na Kavkaze – část I.

21. 07. 2011 15:25:12
Co provází snahu uskutečnit nadějnou výměnu zkušeností uspořádáním vzdělávacích seminářů pro neziskovky a občanské aktivisty a aktivistky v Abcházii a Gruzii? A co je obtížnější - opojné kavkazské tance, nebo smutné tance mezi žhavými politickými tématy?

Nádražní hala v Tbilisi je celkem moderní. Drobným úskalím pro návštěvníka z daleka jsou jen digitální ukazatele odjezdů vlaků – texty jsou totiž v „červíčtině“. Snažím se přesvědčit osamělého muže v sáčku, aby mi prozradil nástupiště, z něhož odjíždí večerní vlak do Zugdidi, ale marně. Nakonec vítězí prostá logika – Zugdidi bude to slovo, kde první a třetí písmeno od konce vypadají stejně. A ostatně druhé a čtvrté taky. Usedám do kupé a za chvíli přichází asi padesátiletý spolucestující. A jelikož jsou si lidé ve vlacích tak nějak blíž, než normálně, začínáme si vzájemně sdělovat spousty osobních údajů a drobností ze života, díky čemuž mohu předvádět mé komické pokusy o ruštinu. Cesta utíká směrem k nestandardní hranici s Abcházií. Zemí, kterou kromě Ruska a tří dalších států nikdo neuznává a Gruzie ji považuje za své území, ačkoliv nad ním nemá žádnou kontrolu.

Tohle je fakt hlavní město? Vystupuju z maršrutky v abchazském městě Suchumi, Sukhum, nebo Aqwě - název si vyberte podle toho, odkud jste a co je pro vás politicky přijatelné. Zvláštní atmosféra: kouzelné pobřeží Černého moře, ulice skoro liduprázdné a spousty opuštěných budov. To ale není nic oproti takovému městu Ochamchira, kde je obydlený snad jeden dům ze čtyř. Důsledek krvavého konfliktu a čtvrt milionu uprchlíků – nebo chcete-li vnitřně přesídlených osob – z nichž mnoho dodnes přežívá v Gruzii v těžkých podmínkách. Odkud to zlo pramení? Ruská politika? Gruzínská politika? Nebo něco jiného? To by vydalo na zvláštní článek. Každopádně pro squattery by Abcházie byla ráj.

Během tří dnů toho chceme lidem z místních neziskových organizací a občanských iniciativ předat co nejvíc. Plánování a vedení kampaní, práce s médii, financování neziskových aktivit, využití sociálních sítí v kampaních... a večer ještě promítání dokumentárních filmů a diskuse. Na zúčastněných je chvílemi vidět únava, ale program je zajímá, je zjevné, že takovou příležitost nemají často, takže debata po filmech se občas protáhne skoro až k jedenácté večer.

Na semináři prezentuji kampaň z České republiky proti nelegálnímu kácení stromů, na níž jsem se kdysi podílel. Trochu podivným reakcím a neúplnému pochopení této případové studie se nelze divit. Oproti stále více se zaplňujícím evropským městům, kde pod tlakem developerů mizí stromy jako pohádkové postavy, je zde úplně opačná situace. Rozpadající se město v podstatě zarůstá přírodou.


Je 9. května a při třetím dni semináře máme trochu strach, kolik účastníků a účastnic nám na něm zbude. Už od rána místo „zdrávstvujte“ všude slyšíme „s prázdnikom“ a kolují zvěsti, že oslavy konce druhé světové války má doprovázet v centru města velká paráda. Zvědavost, jak se dají v občanských kampaních využít nová média a sociální sítě, je ale větší – zůstávají skoro všichni. Velká část lidí ze semináře je totiž třeba na Facebooku, a to navzdory tomu, že když chci chytit abchazský internet, musím si sednout s laptopem ke správnému oknu.

(zdroj: wikipedia.org)


Po skončení seminářů si zúčastněné organizace mohou požádat o malý grant na svůj projekt a přihlásit svého zástupce či zástupkyni na studijní pobyt v ČR. „Jak vypadá formulář žádosti o grant?“ ptá se někdo. Chvilku hledám v počítači a promítám formulář na plátno. Chybička se vloudila, je to pracovní verze, kde je hned v nadpisu žlutě podbarveno „Gruzie/Abcházie“. To, že na konci června vybereme tři lidi z Gruzie a tři z Abcházie, jsme měli sdělit včas. Naše tlumočnice je duchapřítomná a elegantně si stoupá před projektor, ale je pozdě. Ti, kteří si toho všimli, to teď vykládají ostatním. „To je záměr, abychom se potkali s Gruzíny?“ „A odkud dostaneme víza – z Tbilisi?“ Otázky padají jako bomby na Bagdád a na tvářích přítomných je vidět rozčarování. Snažíme se vysvětlit, že nejde o nic víc, než že naše aktivity prostě probíhají v Suchumi i ve Tbilisi. Ale kdo ví, pro koho jsme teď klesli na úroveň gruzínských agentů? Takzvaná reintegrační politika Gruzie je jasně definovaná: nalákat obyvatelstvo separatistických regionů, Abcházie i Jižní Osetie, aby se chtělo znovu stát součástí Gruzie.

(pokračování 28.7.2011)

Martin Hyťha
koordinátor projektu podpory občanské participace a nezávislé žurnalistiky na Kavkaze

Autor: NESEHNUTÍ | čtvrtek 21.7.2011 15:25 | karma článku: 8.03 | přečteno: 1555x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem

V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.

20.9.2017 v 18:01 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 989 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Čas na vlastní party

„Je páteční březnové odpoledne. V komunitní zahradě v centru Pécse skupinky žen intenzivně diskutují a vyrábějí transparenty. V momentě, kdy je rozmístí do prostoru a vedle sebe sebe se najednou ocitají vzkazy jako...

25.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 335 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Malé ženy, co mají velkou sílu

V gruzínském městě Kutaisi, které je známé hlavně levnými lety z a do evropských metropolí, jsme s NESEHNUTÍm v posledním březnovém víkendu uspořádali třídenní barcamp.

13.4.2017 v 21:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 469 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Jak nenápadně rychle letí čas

Když je člověk zaneprázdněn, pak čas letí nenápadně rychle. A tak jsem si ani nevšiml, jak uběhl rok naplněný tolika událostmi. Začátkem loňského roku jsem přijel do Brna pracovat jako dobrovolník pro NESEHNUTÍ.

10.4.2017 v 16:00 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 223 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 358 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46

Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...

19.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 280 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Blýskání na lepší časy?

Vypadá to tak. Egyptská turistika zaznamenává boom. Nedosahuje ani zdaleka hodnot z doby před revolučním únorem 2011, ale přece jenom. Posuďte sami.

19.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 143 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 9: Potvrdí někdo údajně omlazující účinky vodopádu Tvindefossen?

Ostružiník moruška bohatý na vitamin C roste jen na severu - našli jsme jej a také další vodopády a hlavně klid a pohodu severské přírody. Škoda, že mi v oblasti Tyssedalen "odešla" moje patnácti léty půlkou Evropy prověřená obuv.

19.10.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse
Počet článků 145 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.