Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 3. června 2020 Tamara

Jak udělat seminář na Kavkaze – část I.

21. 07. 2011 15:25:12
Co provází snahu uskutečnit nadějnou výměnu zkušeností uspořádáním vzdělávacích seminářů pro neziskovky a občanské aktivisty a aktivistky v Abcházii a Gruzii? A co je obtížnější - opojné kavkazské tance, nebo smutné tance mezi žhavými politickými tématy?

Nádražní hala v Tbilisi je celkem moderní. Drobným úskalím pro návštěvníka z daleka jsou jen digitální ukazatele odjezdů vlaků – texty jsou totiž v „červíčtině“. Snažím se přesvědčit osamělého muže v sáčku, aby mi prozradil nástupiště, z něhož odjíždí večerní vlak do Zugdidi, ale marně. Nakonec vítězí prostá logika – Zugdidi bude to slovo, kde první a třetí písmeno od konce vypadají stejně. A ostatně druhé a čtvrté taky. Usedám do kupé a za chvíli přichází asi padesátiletý spolucestující. A jelikož jsou si lidé ve vlacích tak nějak blíž, než normálně, začínáme si vzájemně sdělovat spousty osobních údajů a drobností ze života, díky čemuž mohu předvádět mé komické pokusy o ruštinu. Cesta utíká směrem k nestandardní hranici s Abcházií. Zemí, kterou kromě Ruska a tří dalších států nikdo neuznává a Gruzie ji považuje za své území, ačkoliv nad ním nemá žádnou kontrolu.


Tohle je fakt hlavní město? Vystupuju z maršrutky v abchazském městě Suchumi, Sukhum, nebo Aqwě - název si vyberte podle toho, odkud jste a co je pro vás politicky přijatelné. Zvláštní atmosféra: kouzelné pobřeží Černého moře, ulice skoro liduprázdné a spousty opuštěných budov. To ale není nic oproti takovému městu Ochamchira, kde je obydlený snad jeden dům ze čtyř. Důsledek krvavého konfliktu a čtvrt milionu uprchlíků – nebo chcete-li vnitřně přesídlených osob – z nichž mnoho dodnes přežívá v Gruzii v těžkých podmínkách. Odkud to zlo pramení? Ruská politika? Gruzínská politika? Nebo něco jiného? To by vydalo na zvláštní článek. Každopádně pro squattery by Abcházie byla ráj.


Během tří dnů toho chceme lidem z místních neziskových organizací a občanských iniciativ předat co nejvíc. Plánování a vedení kampaní, práce s médii, financování neziskových aktivit, využití sociálních sítí v kampaních... a večer ještě promítání dokumentárních filmů a diskuse. Na zúčastněných je chvílemi vidět únava, ale program je zajímá, je zjevné, že takovou příležitost nemají často, takže debata po filmech se občas protáhne skoro až k jedenácté večer.

Na semináři prezentuji kampaň z České republiky proti nelegálnímu kácení stromů, na níž jsem se kdysi podílel. Trochu podivným reakcím a neúplnému pochopení této případové studie se nelze divit. Oproti stále více se zaplňujícím evropským městům, kde pod tlakem developerů mizí stromy jako pohádkové postavy, je zde úplně opačná situace. Rozpadající se město v podstatě zarůstá přírodou.


Je 9. května a při třetím dni semináře máme trochu strach, kolik účastníků a účastnic nám na něm zbude. Už od rána místo „zdrávstvujte“ všude slyšíme „s prázdnikom“ a kolují zvěsti, že oslavy konce druhé světové války má doprovázet v centru města velká paráda. Zvědavost, jak se dají v občanských kampaních využít nová média a sociální sítě, je ale větší – zůstávají skoro všichni. Velká část lidí ze semináře je totiž třeba na Facebooku, a to navzdory tomu, že když chci chytit abchazský internet, musím si sednout s laptopem ke správnému oknu.


(zdroj: wikipedia.org)


Po skončení seminářů si zúčastněné organizace mohou požádat o malý grant na svůj projekt a přihlásit svého zástupce či zástupkyni na studijní pobyt v ČR. „Jak vypadá formulář žádosti o grant?“ ptá se někdo. Chvilku hledám v počítači a promítám formulář na plátno. Chybička se vloudila, je to pracovní verze, kde je hned v nadpisu žlutě podbarveno „Gruzie/Abcházie“. To, že na konci června vybereme tři lidi z Gruzie a tři z Abcházie, jsme měli sdělit včas. Naše tlumočnice je duchapřítomná a elegantně si stoupá před projektor, ale je pozdě. Ti, kteří si toho všimli, to teď vykládají ostatním. „To je záměr, abychom se potkali s Gruzíny?“ „A odkud dostaneme víza – z Tbilisi?“ Otázky padají jako bomby na Bagdád a na tvářích přítomných je vidět rozčarování. Snažíme se vysvětlit, že nejde o nic víc, než že naše aktivity prostě probíhají v Suchumi i ve Tbilisi. Ale kdo ví, pro koho jsme teď klesli na úroveň gruzínských agentů? Takzvaná reintegrační politika Gruzie je jasně definovaná: nalákat obyvatelstvo separatistických regionů, Abcházie i Jižní Osetie, aby se chtělo znovu stát součástí Gruzie.

(pokračování 28.7.2011)

Martin Hyťha
koordinátor projektu podpory občanské participace a nezávislé žurnalistiky na Kavkaze

Autor: NESEHNUTÍ | čtvrtek 21.7.2011 15:25 | karma článku: 9.88 | přečteno: 1580x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Ve snu se snažím odtamtud utéct

Rozhovor se studentkou veteriny o jejích zážitcích z prvních návštěv velkochovů v rámci povinné praxe.

30.4.2020 v 10:00 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 434 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Konvice shořela aneb Zákulisí podpory občanských iniciativ v Ukrajině

Proč je cílová skupina brouk? Jaká témata pálí místní občanskou společnost? Nahlédněte s námi, jak vypadá plánování občanských kampaní v jižní Ukrajině.

23.4.2020 v 9:57 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 442 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Pozdravy z Rojavy

Tento vzkaz byl zaslán přímo ze severní Sýrie z Rojava Information Center, kde autor v současné době žije.

22.10.2019 v 17:24 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 470 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Gruzie kouzelná i bláznivá

Jaké je to přestěhovat se na rok do Gruzie? Patrik Salát je v současné době v Gruzii na Evropské dobrovolné službě, kam byl vyslán NESEHNUTÍm do organizace Go Group Media provozující zpravodajský portál JAM-News.net.

2.5.2019 v 17:59 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Gabriel Tkáč

Pojedeme letos k moři?

Kampak letos na dovču? Krásné pláže u moře vystřídá jihočeský rybník, malý penzion na Šumavě, vlastní chata? Toť otázka...

3.6.2020 v 16:33 | Karma článku: 3.69 | Přečteno: 97 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 1.

Konečně vyrážím na Svatojakubskou cestu. Nebo už jsem na ní možná vyrazila v lednu a jen to vzala oklikou přes Jižní a Severní Ameriku a Jihovýchodní Asii? Těžko říct. Ale dnes odjíždím z Porta sněrem k Santiágu...

2.6.2020 v 18:19 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 382 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Turistický semafor aneb Hic sunt leones

Vládní mapa vycházející s turistického semaforu zobrazuje pouze evropské země. Nikoli zanedbatelné destinace z hlediska zájmu českých turistů v sousedství Evropy zůstaly v bílé barvě. Hic sunt leones.

2.6.2020 v 10:10 | Karma článku: 8.01 | Přečteno: 368 | Diskuse

Libor O. Novotný

Ibiškové město Furong

Velká čínská města ve východní částí země už v mnoha aspektech rozvoje překonávají tradiční centra západní kultury. Ale ve vnitrozemí stále můžeme najít starobylá městečka, která vypadají, jakoby ustrnula v předminulém století.

1.6.2020 v 15:00 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 153 | Diskuse

Zdeněk Bernard

Richard Konkolski - vzpomínka na setkání s legendární osobností, jeho neuvěřitelný příběh

V blízkých dnech oslaví 77 narozeniny jeden z největších žijících Čechů, jehož životní pouť je zcela výjimečná, stejně jako obdivuhodná.

1.6.2020 v 12:05 | Karma článku: 23.12 | Přečteno: 477 | Diskuse
Počet článků 159 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1311

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.

Najdete na iDNES.cz