Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ohlodaný koláč brněnský – 2.díl

2. 07. 2010 8:55:59
V předchozím díle jsme zavítali do té části Brna, která se momentálně neregulovaně, kvapně a bohužel neudržitelně rozvíjí do městské čtvrti, která ačkoliv blízko centra nebude k žití. A proč ten kvap? Vše souvisí s přestavbou železničního uzlu Brno. Ten, jak mnozí ví, je z různých stran prosazován k realizaci v tzv. odsunuté variantě. Bohužel nejen po urbanistické stránce má tento záměr vážné nedostatky a naštěstí o něm ještě není rozhodnuto, ačkoliv citylighty a radniční tiskoviny přesvědčují veřejnost již řadu let o opaku (Dopravní problémy odsunu nádraží jsou veřejným tajemstvím.).

Bude-li odsun nádraží v horizontu několika let realizován, není na změnu koncepce využití území Jižního centra šance, protože prostor bude muset být krabicemi zastaven dříve, než na odsunutém nádraží vystoupí první cestující.

V době zveřejnění předchozího dílu a tímto proběhly médii další zprávy a ty jen doplňují již zmíněné megaobjekty Trinity, AZ Tower, Scarabeus, AUpark či H-park o další projekty a záměry: společnost CTP začne co nevidět stavět administrativní pětaosmdesátimetrová věž o pětadvaceti podlažích a luxusní hotel, v zadání je teď bulvár, který spojí ulici Uhelnou s plánovaným odsunutým nádražím. Jaké bude mít tento trend dopady na dopravu a život v této městské části jsme zmínili minule, pojďme se podívat, s jakou pověstí vstupuje do tohoto prostoru například AUpark.

Miliardy válcují města, zákony i tradice

Vůbec první městské referendum v Trenčíně proběhlo právě kvůli záměru výstavby AUparku v historické části města. Předtím, než primátor města referendum vyhlásil, prodal AUparku městské pozemky pod tímto objektem. Zároveň proběhla petiční akce Neničte park AUparkom, vyvolaná opozičními stranami na místní radnici. Realizace AUparku si již na úrovni projektu vyžadovala kácení dřevin a rozsáhlé dopravní změny ve městě. Rozpočet stavby byl uváděn ve výši jedné miliardy slovenských korun. K referendu přišlo ale jen 10% voličů a bylo tedy shledáno právně nezávazným. Z téměř 5000 hlasujících bylo ale jen 400 za postavení AUparku. (V okrajových částech města již mezitím vyrostla další nákupní centra a investor stavby by ani při pozitivním výsledku referenda výměnu pozemků v centru za periferní nepřipustil.)

Problémy měl AUpark i v Košicích a Žilině. V Žilině se stavělo, ačkoliv stavbu krajský soud zastavil institutem předběžného opatření. Soud totiž zaslal své rozhodnutí společnosti AUpark Žilina, ale investorem byl AUpark Holding, a tak se stavělo na Štúrově náměstí v centru města dál. Během stavby několikrát zasahovala místní policie, protože byly protiprávně posouvány ploty za hranice plánované stavby. V Žilině se do soudních sporů zapojili i místní podnikatelé, jako například sousedící hotel Slovakia. Do betonu AUparku se tu nasypaly dvě miliardy slovenských korun. Nový primátor Žiliny šel do boje – prodej pozemků považoval na nezákonný a požádal o odstranění stavby. Příběh končí kolaudací AUparku po dohodě s hotelem a po znovuvydání územního rozhodnutí. Pro zajímavost dodejme, že AUpark neřešil v rámci projektu, co si počne s pětimetrovou a tři tuny těžkou sochou Ĺudovíta Štúra. Investor Štúra umístil mezi obchody, pak do fontány, ale nakonec se tam nehodil, tak chtěl po městu, ať si se sochou nějak poradí. Autor sochy, akademický sochař Ladislav Berák, byl blízko infarktu. Na základě autorského zákona se domáhal čestného místa pro svoje dílo, neb je to podle jeho výkladu oprávněný požadavek, ačkoliv vlastníkem sochy je město.

A ještě zavítáme do Košic – Namestie Osovboditelov bylo jedním z mála dominantních míst památkově chráněné městské rezervace. I tady se na zastupitelstvu projednával návrh starosty prodat kus náměstí AUparku. Po dokončení stavby, které je plánované na 4. čtvrtek 2011, bude na třech podlažích 161 maloobchodů na 34.000 metrů čtverečních obchodních a relaxačních ploch, 1100 parkovacích míst a více než 11.000 m2 pronajímatelné kancelářské plochy.

AUpark nerovná se Augec (tzv. Lužánky v Brně, neboli lužní park)

Brněnský AUpark prošel tzv. zjišťovacím řízením v rámci posuzování vlivů na životní prostředí se souhlasným stanoviskem kraje. V místě realizace v Jižním centru již proběhly demolice stávajících objektů. Nyní je třeba získat územní povolení, stavět se má začít na začátku příštího roku. S ohledem na slovenské zkušenosti bude vhodné kroky investora sledovat, ačkoliv není plánován na centrálním Náměstí Svobody, ale vedle současného autobusového nádraží Zvonařka. Malé obchody v centru města zničí AUpark bezpečně i tak.

Z onoho zjišťovacího řízení se dalo vyčíst, že v něm bude 2400 parkovacích míst. To číslo si zapamatujte a připočítejte: Parkovací dům Trnitá – 2000 parkovacích míst, plánovaná dostavba Vaňkovky + 600 dalších parkovacích míst, Scarabeus (plánovaná budova osobního nádraží v odsunuté poloze) – tisíce parkovacích míst. A to je jen zlomek toho, co se v Jižním centru a jeho bezprostředním okolí chystá. Bohužel krajský úřad posuzuje vždy jednu konkrétní stavbu tak, jako by ty ostatní kolem nebyly a ztotožní se se stanoviskem investora že „nebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy“. Pokud vám v tomto okamžiku také hlavou probíhají slova jako „salámová metoda“ nebo sousloví “pro oči nevidí“, je to projev selského rozumu, který tady evidentně někomu chybí, nebo ho záměrně ignoruje.

Nádraží v centru = atraktivní čtvrť

Jižní centrum se může rozrůstat pozvolna, promyšleně a citlivě k potřebám budoucích generací a ne pro potřeby developerů a majitelů lukrativních pozemků. Nádraží je možné přestavět tak, aby zlepšilo dostupnost města pro dojíždějící do práce i pro zahraniční cestující. Projekt Nádraží v centru je oproti odsunu efektivnější ve vazbě na městskou hromadnou dopravu, nezatahuje nákladní vlaky mezi nástupiště pro cestující, poradí si s vysokorychlostními tratěmi, vytváří do budoucna dostatečnou kapacitu pro další rozvoj všech druhů železniční dopravy. Zachová-li se nádraží v centru, může se po urbanistické stránce koláč brněnský doplnit o poslední dílek zcela nové, atraktivní čtvrti při úpatí Špilberku a Petrova, mezi dvěma řekami, v těsném sousedství historického jádra města.

Více informací k projektu zachování nádraží ve stávající poloze najdete na stránkách Občanské koalice Nádraží v centru, které je NESEHNUTÍ členem:

www.nadrazivcentru.cz

Vaše připomínky a náměty k článku nám můžete zaslat prostřednictvím webového formuláře zde.

Pro přípravu tohoto a předchozího článku byly využity práce studentů VUT Brno, konzultace s experty v oblasti urbanismu, dopravy a environmentalisty a zejména článku Matěje Hollana, taktéž člena Občanské koalice Nádraží v centru.

Hana Chalupská

koordinátorka kampaně Brno v akci

Bude-li odsun nádraží v horizontu několika let realizován, není na změnu koncepce využití území Jižního centra šance, protože prostor bude muset být krabicemi zastaven dříve, než na odsunutém nádraží vystoupí první cestující.

V době zveřejnění předchozího dílu a tímto proběhly médii další zprávy a ty jen doplňují již zmíněné megaobjekty Trinity, AZ Tower, Scarabeus, AUpark či H-park o další projekty a záměry: společnost CTP začne co nevidět stavět administrativní pětaosmdesátimetrová věž o pětadvaceti podlažích a luxusní hotel a bulvár, který spojí ulici Uhelnou s plánovaným odsunutým nádražím. Jaké bude mít tento trend dopady na dopravu a život v této městské části jsme zmínili minule, pojďme se podívat, s jakou pověstí vstupuje do tohoto prostoru například AUpark.

Miliardy válcují města, zákony i tradice

Vůbec první městské referendum v Trenčíně proběhlo právě kvůli záměru výstavby AUparku v historické části města. Předtím, než primátor města referendum vyhlásil, prodal AUparku městské pozemky pod tímto objektem. Zároveň proběhla petiční akce Neničte park AUparkom, vyvolaná opozičními stranami na místní radnici. Realizace AUparku si již na úrovni projektu vyžadovala kácení dřevin a rozsáhlé dopravní změny ve městě. Rozpočet stavby byl uváděn ve výši jedné miliardy slovenských korun. K referendu přišlo ale jen 10% voličů a bylo tedy shledáno právně nezávazným. Z téměř 5000 hlasujících bylo ale jen 400 za postavení AUparku. (V okrajových částech města již mezitím vyrostla další nákupní centra a investor stavby by ani při pozitivním výsledku referenda výměnu pozemků v centru za periferní nepřipustil.)

Problémy měl AUpark i v Košicích a Žilině. V Žilině se stavělo, ačkoliv stavbu krajský soud zastavil institutem předběžného opatření. Soud totiž zaslal své rozhodnutí společnosti AUpark Žilina, ale investorem byl AUpark Holding, a tak se stavělo na Štúrově náměstí v centru města dál. Během stavby několikrát zasahovala místní policie, protože byly protiprávně posouvány ploty za hranice plánované stavby. V Žilině se do soudních sporů zapojili i místní podnikatelé, jako například sousedící hotel Slovakia. Do betonu AUparku se tu nasypaly dvě miliardy slovenských korun. Nový primátor Žiliny šel do boje – prodej pozemků považoval na nezákonný a požádal o odstranění stavby. Příběh končí kolaudací AUparku po dohodě s hotelem a po znovuvydání územního rozhodnutí. Pro zajímavost dodejme, že AUpark neřešil v rámci projektu, co si počne s pětimetrovou a tři tuny těžkou sochou Ĺudovíta Štúra. Investor Štúra umístil mezi obchody, pak do fontány, ale nakonec se tam nehodil, tak chtěl po městu, ať si se sochou nějak poradí. Autor sochy, akademický sochař Ladislav Berák, byl blízko infarktu. Na základě autorského zákona se domáhal čestného místa pro svoje dílo, neb je to podle jeho výkladu oprávněný požadavek, ačkoliv vlastníkem sochy je město.

A ještě zavítáme do Košic – Namestie Osovboditelov bylo jedním z mála dominantních míst památkově chráněné městské rezervace. I tady se na zastupitelstvu projednával návrh starosty prodat kus náměstí AUparku. Po dokončení stavby, které je plánované na 4. čtvrtek 2011, bude na třech podlažích 161 maloobchodů na 34.000 metrů čtverečních obchodních a relaxačních ploch, 1100 parkovacích míst a více než 11.000 m2 pronajímatelné kancelářské plochy.

AUpark nerovná se Augec (tzv. Lužánky v Brně, neboli lužní park)

Brněnský AUpark prošel tzv. zjišťovacím řízením v rámci posuzování vlivů na životní prostředí se souhlasným stanoviskem kraje. V místě realizace v Jižním centru již proběhly demolice stávajících objektů. Nyní je třeba získat územní povolení, stavět se má začít na začátku příštího roku. S ohledem na slovenské zkušenosti bude vhodné kroky investora sledovat, ačkoliv není plánován na centrálním Náměstí Svobody, ale vedle současného autobusového nádraží Zvonařka. Malé obchody v centru města zničí AUpark bezpečně i tak.

Z onoho zjišťovacího řízení se dalo vyčíst, že v něm bude 800 parkovacích míst. To číslo si zapamatujte a připočítejte: Parkovací dům Trnitá – 2000 parkovacích míst, plánovaná dostavba Vaňkovky + 600 dalších parkovacích míst, Scarabeus (plánovaná budova osobního nádraží v odsunuté poloze) – tisíce parkovacích míst. A to je jen zlomek toho, co se v Jižním centru a jeho bezprostředním okolí chystá. Bohužel krajský úřad posuzuje vždy jednu konkrétní stavbu tak, jako by ty ostatní kolem nebyly a ztotožní se se stanoviskem investora ženebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy“. Pokud vám v tomto okamžiku také hlavou probíhají slova jako „salámová metoda“ nebo sousloví “pro oči nevidí“, je to projev selského rozumu, který tady evidentně někomu chybí, nebo ho záměrně ignoruje.

Nádraží v centru = atraktivní čtvrť

Jižní centrum se může rozrůstat pozvolna, promyšleně a citlivě k potřebám budoucích generací a ne pro potřeby developerů a majitelů lukrativních pozemků. Nádraží je možné přestavět tak, aby zlepšilo dostupnost města pro dojíždějící do práce i pro zahraniční cestující. Projekt Nádraží v centru je oproti odsunu efektivnější ve vazbě na městskou hromadnou dopravu, nezatahuje nákladní vlaky mezi nástupiště pro cestující, poradí si s vysokorychlostními tratěmi, vytváří do budoucna dostatečnou kapacitu pro další rozvoj všech druhů železniční dopravy. Zachová-li se nádraží v centru, může se po urbanistické stránce koláč brněnský doplnit o poslední dílek zcela nové, atraktivní čtvrti při úpatí Špilberku a Petrova, mezi dvěma řekami, v těsném sousedství historického jádra města.

Více informací k projektu zachování nádraží ve stávající poloze najdete na stránkách Občanské koalice Nádraží v centru, které je NESEHNUTÍ členem:

www.nadrazivcentru.cz

http://nadrazivcentru.blog.idnes.cz/

Pro přípravu tohoto a předchozího článku byly využity práce studentů VUT Brno, konzultace s experty v oblasti urbanismu, dopravy a environmentalisty a zejména článku Matěje Hollana http://hollan.blog.respekt.cz/c/97449/Vice-megastore-do-Brna.html, taktéž člena Občanské koalice Nádraží v centru.

Autor: NESEHNUTÍ | pátek 2.7.2010 8:55 | karma článku: 15.23 | přečteno: 3147x

Další články blogera

NESEHNUTÍ

Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem

V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.

20.9.2017 v 18:01 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 989 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Čas na vlastní party

„Je páteční březnové odpoledne. V komunitní zahradě v centru Pécse skupinky žen intenzivně diskutují a vyrábějí transparenty. V momentě, kdy je rozmístí do prostoru a vedle sebe sebe se najednou ocitají vzkazy jako...

25.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 335 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Malé ženy, co mají velkou sílu

V gruzínském městě Kutaisi, které je známé hlavně levnými lety z a do evropských metropolí, jsme s NESEHNUTÍm v posledním březnovém víkendu uspořádali třídenní barcamp.

13.4.2017 v 21:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 469 | Diskuse

NESEHNUTÍ

Jak nenápadně rychle letí čas

Když je člověk zaneprázdněn, pak čas letí nenápadně rychle. A tak jsem si ani nevšiml, jak uběhl rok naplněný tolika událostmi. Začátkem loňského roku jsem přijel do Brna pracovat jako dobrovolník pro NESEHNUTÍ.

10.4.2017 v 16:00 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 223 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 679 | Diskuse

Milan Smrž

Máme dostatek obnovitelné energie ?

V české společnosti si obnovitelné zdroje energie zatím nevydobyly místo, jaké jim patří. Lví podíl měly vysoké výkupní ceny fotovoltaiky pro rok 2010. V Evropě již ale existují oblasti zásobované pouze obnovitelnou elektřinou.

9.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jana Veselá

Ukliďme Česko 2017 a nádherné podzimní barvy

Skoro tříhodinová procházka lokalitou Srnčí Důl v Jablonci nad Nisou v rámci Ukliďme Česko 2017..... za sluníčka a nádherných podzimních barev.

6.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 223 | Diskuse

Milan Smrž

Jaderná energie – jisté je jenom riziko

Podle statistik je česká veřejnost ve srovnání například s Německem mnohem více nakloněna jaderné energetice. U nás se tvrdí, že elektřina z jádra je levná a bezpečná. Je tomu tak opravdu?

6.10.2017 v 13:00 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Hana Šťastná

Prase podle kvíku, národ podle zvyku

Od konce července není snad jediný den, který by na mne divoce nezachrochtal. Africký mor divokých prasat nakazil všechna média a nabídl pěkně ostrý předvolební guláš z moravské divočiny.

27.9.2017 v 12:18 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 891 | Diskuse
Počet článků 145 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.