Ohlodaný koláč brněnský – 2.díl

V předchozím díle jsme zavítali do té části Brna, která se momentálně neregulovaně, kvapně a bohužel neudržitelně rozvíjí do městské čtvrti, která ačkoliv blízko centra nebude k žití. A proč ten kvap? Vše souvisí s přestavbou železničního uzlu Brno. Ten, jak mnozí ví, je z různých stran prosazován k realizaci v tzv. odsunuté variantě. Bohužel nejen po urbanistické stránce má tento záměr vážné nedostatky a naštěstí o něm ještě není rozhodnuto, ačkoliv citylighty a radniční tiskoviny přesvědčují veřejnost již řadu let o opaku (Dopravní problémy odsunu nádraží jsou veřejným tajemstvím.).

Bude-li odsun nádraží v horizontu několika let realizován, není na změnu koncepce využití území Jižního centra šance, protože prostor bude muset být krabicemi zastaven dříve, než na odsunutém nádraží vystoupí první cestující.

V době zveřejnění předchozího dílu a tímto proběhly médii další zprávy a ty jen doplňují již zmíněné megaobjekty Trinity, AZ Tower, Scarabeus, AUpark či H-park o další projekty a záměry: společnost CTP začne co nevidět stavět administrativní pětaosmdesátimetrová věž o pětadvaceti podlažích a luxusní hotel, v zadání je teď bulvár, který spojí ulici Uhelnou s plánovaným odsunutým nádražím. Jaké bude mít tento trend dopady na dopravu a život v této městské části jsme zmínili minule, pojďme se podívat, s jakou pověstí vstupuje do tohoto prostoru například AUpark.

Miliardy válcují města, zákony i tradice

Vůbec první městské referendum v Trenčíně proběhlo právě kvůli záměru výstavby AUparku v historické části města. Předtím, než primátor města referendum vyhlásil, prodal AUparku městské pozemky pod tímto objektem. Zároveň proběhla petiční akce Neničte park AUparkom, vyvolaná opozičními stranami na místní radnici. Realizace AUparku si již na úrovni projektu vyžadovala kácení dřevin a rozsáhlé dopravní změny ve městě. Rozpočet stavby byl uváděn ve výši jedné miliardy slovenských korun. K referendu přišlo ale jen 10% voličů a bylo tedy shledáno právně nezávazným. Z téměř 5000 hlasujících bylo ale jen 400 za postavení AUparku. (V okrajových částech města již mezitím vyrostla další nákupní centra a investor stavby by ani při pozitivním výsledku referenda výměnu pozemků v centru za periferní nepřipustil.)

Problémy měl AUpark i v Košicích a Žilině. V Žilině se stavělo, ačkoliv stavbu krajský soud zastavil institutem předběžného opatření. Soud totiž zaslal své rozhodnutí společnosti AUpark Žilina, ale investorem byl AUpark Holding, a tak se stavělo na Štúrově náměstí v centru města dál. Během stavby několikrát zasahovala místní policie, protože byly protiprávně posouvány ploty za hranice plánované stavby. V Žilině se do soudních sporů zapojili i místní podnikatelé, jako například sousedící hotel Slovakia. Do betonu AUparku se tu nasypaly dvě miliardy slovenských korun. Nový primátor Žiliny šel do boje – prodej pozemků považoval na nezákonný a požádal o odstranění stavby. Příběh končí kolaudací AUparku po dohodě s hotelem a po znovuvydání územního rozhodnutí. Pro zajímavost dodejme, že AUpark neřešil v rámci projektu, co si počne s pětimetrovou a tři tuny těžkou sochou Ĺudovíta Štúra. Investor Štúra umístil mezi obchody, pak do fontány, ale nakonec se tam nehodil, tak chtěl po městu, ať si se sochou nějak poradí. Autor sochy, akademický sochař Ladislav Berák, byl blízko infarktu. Na základě autorského zákona se domáhal čestného místa pro svoje dílo, neb je to podle jeho výkladu oprávněný požadavek, ačkoliv vlastníkem sochy je město.

A ještě zavítáme do Košic – Namestie Osovboditelov bylo jedním z mála dominantních míst památkově chráněné městské rezervace. I tady se na zastupitelstvu projednával návrh starosty prodat kus náměstí AUparku. Po dokončení stavby, které je plánované na 4. čtvrtek 2011, bude na třech podlažích 161 maloobchodů na 34.000 metrů čtverečních obchodních a relaxačních ploch, 1100 parkovacích míst a více než 11.000 m2 pronajímatelné kancelářské plochy.

AUpark nerovná se Augec (tzv. Lužánky v Brně, neboli lužní park)

Brněnský AUpark prošel tzv. zjišťovacím řízením v rámci posuzování vlivů na životní prostředí se souhlasným stanoviskem kraje. V místě realizace v Jižním centru již proběhly demolice stávajících objektů. Nyní je třeba získat územní povolení, stavět se má začít na začátku příštího roku. S ohledem na slovenské zkušenosti bude vhodné kroky investora sledovat, ačkoliv není plánován na centrálním Náměstí Svobody, ale vedle současného autobusového nádraží Zvonařka. Malé obchody v centru města zničí AUpark bezpečně i tak.

Z onoho zjišťovacího řízení se dalo vyčíst, že v něm bude 2400 parkovacích míst. To číslo si zapamatujte a připočítejte: Parkovací dům Trnitá – 2000 parkovacích míst, plánovaná dostavba Vaňkovky + 600 dalších parkovacích míst, Scarabeus (plánovaná budova osobního nádraží v odsunuté poloze) – tisíce parkovacích míst. A to je jen zlomek toho, co se v Jižním centru a jeho bezprostředním okolí chystá. Bohužel krajský úřad posuzuje vždy jednu konkrétní stavbu tak, jako by ty ostatní kolem nebyly a ztotožní se se stanoviskem investora že „nebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy“. Pokud vám v tomto okamžiku také hlavou probíhají slova jako „salámová metoda“ nebo sousloví “pro oči nevidí“, je to projev selského rozumu, který tady evidentně někomu chybí, nebo ho záměrně ignoruje.

Nádraží v centru = atraktivní čtvrť

Jižní centrum se může rozrůstat pozvolna, promyšleně a citlivě k potřebám budoucích generací a ne pro potřeby developerů a majitelů lukrativních pozemků. Nádraží je možné přestavět tak, aby zlepšilo dostupnost města pro dojíždějící do práce i pro zahraniční cestující. Projekt Nádraží v centru je oproti odsunu efektivnější ve vazbě na městskou hromadnou dopravu, nezatahuje nákladní vlaky mezi nástupiště pro cestující, poradí si s vysokorychlostními tratěmi, vytváří do budoucna dostatečnou kapacitu pro další rozvoj všech druhů železniční dopravy. Zachová-li se nádraží v centru, může se po urbanistické stránce koláč brněnský doplnit o poslední dílek zcela nové, atraktivní čtvrti při úpatí Špilberku a Petrova, mezi dvěma řekami, v těsném sousedství historického jádra města.

Více informací k projektu zachování nádraží ve stávající poloze najdete na stránkách Občanské koalice Nádraží v centru, které je NESEHNUTÍ členem:

www.nadrazivcentru.cz

Vaše připomínky a náměty k článku nám můžete zaslat prostřednictvím webového formuláře zde.

Pro přípravu tohoto a předchozího článku byly využity práce studentů VUT Brno, konzultace s experty v oblasti urbanismu, dopravy a environmentalisty a zejména článku Matěje Hollana, taktéž člena Občanské koalice Nádraží v centru.

Hana Chalupská

koordinátorka kampaně Brno v akci

Bude-li odsun nádraží v horizontu několika let realizován, není na změnu koncepce využití území Jižního centra šance, protože prostor bude muset být krabicemi zastaven dříve, než na odsunutém nádraží vystoupí první cestující.

V době zveřejnění předchozího dílu a tímto proběhly médii další zprávy a ty jen doplňují již zmíněné megaobjekty Trinity, AZ Tower, Scarabeus, AUpark či H-park o další projekty a záměry: společnost CTP začne co nevidět stavět administrativní pětaosmdesátimetrová věž o pětadvaceti podlažích a luxusní hotel a bulvár, který spojí ulici Uhelnou s plánovaným odsunutým nádražím. Jaké bude mít tento trend dopady na dopravu a život v této městské části jsme zmínili minule, pojďme se podívat, s jakou pověstí vstupuje do tohoto prostoru například AUpark.

Miliardy válcují města, zákony i tradice

Vůbec první městské referendum v Trenčíně proběhlo právě kvůli záměru výstavby AUparku v historické části města. Předtím, než primátor města referendum vyhlásil, prodal AUparku městské pozemky pod tímto objektem. Zároveň proběhla petiční akce Neničte park AUparkom, vyvolaná opozičními stranami na místní radnici. Realizace AUparku si již na úrovni projektu vyžadovala kácení dřevin a rozsáhlé dopravní změny ve městě. Rozpočet stavby byl uváděn ve výši jedné miliardy slovenských korun. K referendu přišlo ale jen 10% voličů a bylo tedy shledáno právně nezávazným. Z téměř 5000 hlasujících bylo ale jen 400 za postavení AUparku. (V okrajových částech města již mezitím vyrostla další nákupní centra a investor stavby by ani při pozitivním výsledku referenda výměnu pozemků v centru za periferní nepřipustil.)

Problémy měl AUpark i v Košicích a Žilině. V Žilině se stavělo, ačkoliv stavbu krajský soud zastavil institutem předběžného opatření. Soud totiž zaslal své rozhodnutí společnosti AUpark Žilina, ale investorem byl AUpark Holding, a tak se stavělo na Štúrově náměstí v centru města dál. Během stavby několikrát zasahovala místní policie, protože byly protiprávně posouvány ploty za hranice plánované stavby. V Žilině se do soudních sporů zapojili i místní podnikatelé, jako například sousedící hotel Slovakia. Do betonu AUparku se tu nasypaly dvě miliardy slovenských korun. Nový primátor Žiliny šel do boje – prodej pozemků považoval na nezákonný a požádal o odstranění stavby. Příběh končí kolaudací AUparku po dohodě s hotelem a po znovuvydání územního rozhodnutí. Pro zajímavost dodejme, že AUpark neřešil v rámci projektu, co si počne s pětimetrovou a tři tuny těžkou sochou Ĺudovíta Štúra. Investor Štúra umístil mezi obchody, pak do fontány, ale nakonec se tam nehodil, tak chtěl po městu, ať si se sochou nějak poradí. Autor sochy, akademický sochař Ladislav Berák, byl blízko infarktu. Na základě autorského zákona se domáhal čestného místa pro svoje dílo, neb je to podle jeho výkladu oprávněný požadavek, ačkoliv vlastníkem sochy je město.

A ještě zavítáme do Košic – Namestie Osovboditelov bylo jedním z mála dominantních míst památkově chráněné městské rezervace. I tady se na zastupitelstvu projednával návrh starosty prodat kus náměstí AUparku. Po dokončení stavby, které je plánované na 4. čtvrtek 2011, bude na třech podlažích 161 maloobchodů na 34.000 metrů čtverečních obchodních a relaxačních ploch, 1100 parkovacích míst a více než 11.000 m² pronajímatelné kancelářské plochy.

AUpark nerovná se Augec (tzv. Lužánky v Brně, neboli lužní park)

Brněnský AUpark prošel tzv. zjišťovacím řízením v rámci posuzování vlivů na životní prostředí se souhlasným stanoviskem kraje. V místě realizace v Jižním centru již proběhly demolice stávajících objektů. Nyní je třeba získat územní povolení, stavět se má začít na začátku příštího roku. S ohledem na slovenské zkušenosti bude vhodné kroky investora sledovat, ačkoliv není plánován na centrálním Náměstí Svobody, ale vedle současného autobusového nádraží Zvonařka. Malé obchody v centru města zničí AUpark bezpečně i tak.

Z onoho zjišťovacího řízení se dalo vyčíst, že v něm bude 800 parkovacích míst. To číslo si zapamatujte a připočítejte: Parkovací dům Trnitá – 2000 parkovacích míst, plánovaná dostavba Vaňkovky + 600 dalších parkovacích míst, Scarabeus (plánovaná budova osobního nádraží v odsunuté poloze) – tisíce parkovacích míst. A to je jen zlomek toho, co se v Jižním centru a jeho bezprostředním okolí chystá. Bohužel krajský úřad posuzuje vždy jednu konkrétní stavbu tak, jako by ty ostatní kolem nebyly a ztotožní se se stanoviskem investora že „nebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy“. Pokud vám v tomto okamžiku také hlavou probíhají slova jako „salámová metoda“ nebo sousloví “pro oči nevidí“, je to projev selského rozumu, který tady evidentně někomu chybí, nebo ho záměrně ignoruje.

Nádraží v centru = atraktivní čtvrť

Jižní centrum se může rozrůstat pozvolna, promyšleně a citlivě k potřebám budoucích generací a ne pro potřeby developerů a majitelů lukrativních pozemků. Nádraží je možné přestavět tak, aby zlepšilo dostupnost města pro dojíždějící do práce i pro zahraniční cestující. Projekt Nádraží v centru je oproti odsunu efektivnější ve vazbě na městskou hromadnou dopravu, nezatahuje nákladní vlaky mezi nástupiště pro cestující, poradí si s vysokorychlostními tratěmi, vytváří do budoucna dostatečnou kapacitu pro další rozvoj všech druhů železniční dopravy. Zachová-li se nádraží v centru, může se po urbanistické stránce koláč brněnský doplnit o poslední dílek zcela nové, atraktivní čtvrti při úpatí Špilberku a Petrova, mezi dvěma řekami, v těsném sousedství historického jádra města.

Více informací k projektu zachování nádraží ve stávající poloze najdete na stránkách Občanské koalice Nádraží v centru, které je NESEHNUTÍ členem:

www.nadrazivcentru.cz

http://nadrazivcentru.blog.idnes.cz/

Pro přípravu tohoto a předchozího článku byly využity práce studentů VUT Brno, konzultace s experty v oblasti urbanismu, dopravy a environmentalisty a zejména článku Matěje Hollana http://hollan.blog.respekt.cz/c/97449/Vice-megastore-do-Brna.html, taktéž člena Občanské koalice Nádraží v centru.