Jsou genderové kvóty zlo?

Soutěž Genderiáda očima vítězky. Středoškolská studentka Kristina Šůsová přibližuje průběh soutěže a vlastní motivaci. 

V letošním roce jsem se rozhodla přihlásit do soutěže Genderiáda, v níž si středoškolští studenti a studentky mohou vybrat téma zabývající se genderovými problémy, a pak o něm vypracovat odbornou práci. V databázi doporučených témat mě na první pohled zaujal námět genderových kvót v politice. Měla jsem pocit, že genderové kvóty jsou v Česku vnímány jako obrovské zlo, které tu rozhodně nemůže být implementováno. I v mé sociální bublině jsem obklopena lidmi, kteří sice rovnost pohlaví podporují, ale genderové kvóty už považují za něco přehnaného až nespravedlivého. Proto jsem chtěla zjistit, jak kvóty doopravdy fungují, jak mohou dopomoci k větší aktivní účasti žen v politice a jaké mají zkušenosti s genderovými kvótami státy, které je už přijaly.

K analýze jsem si vybrala Španělsko, Belgii a Irák. Belgii, protože byla prvním státem v EU, který přijal legislativní kvóty, a její systém proto inspiroval i další evropské státy. Španělsko, neboť tam dochází k maximálnímu využití genderových kvót - dobrovolných i legislativních. A Irák, protože využívá pro Evropu netradiční způsob kvótování. Na rozdíl od genderových kvót v dříve zmíněných státech využívá tzv. vyhrazená křesla, která se odvíjejí od výsledků voleb.

Při práci jsem porovnávala různé české i zahraniční zdroje. Zajímavými a informacemi nabitými prameny pro mě byly především publikace organizace Fórum 50 %. Byla jsem ráda také za možnost pracovat s mezinárodní databází IDEA, která mi poskytla mnoho užitečných dat. Velmi důležitým zdrojem pro mě byla i moje konzultantka Romana Marková Volejníčková, která mi pomohla lépe se v tématu zorientovat a celý text dobře formátově i obsahově zpracovat. Zpětná vazba od ní mi pomohla uvědomit si, které informace jsou pro čtenáře a čtenářky opravdu podstatné a které by je naopak jen zbytečně zahltily.

Sepsání odborné práce mě obohatilo o mnoho nových informací a argumentů, jež teď mohu použít v debatách na téma genderové kvóty v politice, naučilo mě správně citovat různé zdroje a motivovalo mě se tématu více věnovat.

Ve svém výzkumu jsem došla k tomu, že genderové kvóty jednoznačně přispívají k větší participaci žen v politice, ale měly by být aplikovány jen dočasně jako součást komplexní strategie, která zvýší podíl žen aktivních v politice a zajistí tak ženám vyrovnanější zastoupení v důležitých politických organizacích, které rozhodují i o jejich životech. Doufám, že se brzy v České republice k tomuto řešení dopracujeme.

Kristina Šůsová, vítězka soutěže Genderiáda 2018