Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Naši cizinci“: Jaký je život Ukrajinců a Ukrajinek v ČR?

19. 06. 2016 10:23:00
Dle oficiálních údajů žije aktuálně v České republice více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek a představují tak nejpočetnější menšinu cizinců a cizinek v celé republice.

Kateryna Nedesnová, novinářka ze lvovské redakce nezávislé ukrajinské internetové televize Hromadske.TV, byla jednou z účastnic stáže pro mladé ukrajinské novináře a novinářky organizované NESEHNUTÍm v ČR. Setkala se zde s Oksanou Pelenskou, bohemistkou a novinářkou ukrajinské redakce Rádia Svoboda v Praze. Ptala se jí, jaké je postavení Ukrajinců a Ukrajinek v české společnosti a v místních médiích.

Dobrý den, Oksano. Povězte nám na úvod, jak poslední dobou „ukrajinská otázka“ rezonuje v českých médiích a zda je pro ni vůbec prostor?

Pokud se na to podíváme z dlouhodobější perspektivy, můžeme říct, že Ukrajina se stala jedním z klíčových témat v informační politice, hlavně v českém veřejnoprávním vysílání. Za výchozí bod lze považovat rozpad Sovětského svazu a vznik nezávislé Ukrajiny. Další vlnou, povzbuzující zájem Česka o Ukrajinu, byly události na Majdanu a počátek války. Za posledních několik měsíců neuběhl den, kdy by se o situaci v Ukrajině v našich médiích nemluvilo. Odsud z Česka sledujeme vývoj, který se velice dynamicky a nepředvídatelně mění.

Jak podávají informace různé redakce? Lze pozorovat vliv politiky na popisování událostí v Ukrajině?

Česko má více než deset milionů obyvatel. Ty informuje osm soukromých a čtyři až pět veřejnoprávních televizních stanic. Je proto zřejmé, že se musí stát něco významného, aby se to dostalo do hlavního vysílacího času. Ale opět, při pohledu z dlouhodobého hlediska lze vypozorovat změnu úhlu pohledu na ukrajinské události. Pamatuji si, že ještě na začátku mého pobytu v Česku se říkalo: „Ach, přijíždí sem příliš mnoho Ukrajinců a Ukrajinek, obsazují naše pracovní místa, jedí náš chléb a chovají se nějakým způsobem špatně.“ Život první vlny dělníků a dělnic z Ukrajiny se veřejnosti prezentoval ve velice chladném, často nepřátelském světle. Museli jsme neustále během debat a setkání Ukrajince a Ukrajinky obhajovat a dokazovat, že nezbavují Čechy a Češky pracovních míst, že jsou vzdělaní a těžce pracující. Pro změnu postojů byl potřeba čas a situace se postupně změnila k lepšímu.

Ukrajinská menšina je největší zahraniční menšinou v České republice. Podle oficiálních údajů zde pobývá kolem sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Za posledních dvacet let svým přístupem k práci a lidem prokázali pečlivým a pozorným Čechům a Češkám, že jsou pracovití, neobsazují ničí pracovní místa a mohou se velmi dobře integrovat do české společnosti. Češi a Češky nám poněkud ironicky říkají: „Zeptej se toho Ukrajince, který se zrovna vrátil z pole, třeba to děcko naučí anglicky.“ Tady v Česku se Ukrajincům a Ukrajinkám říká „naši cizinci“, protože se jim lidé naučili důvěřovat.

Je zřejmé, že aktuálně slovo „Ukrajina“ zaznívá hlavně v kontextu událostí na Majdanu, války, anexe Krymu. Je ale místo i pro ostatní témata?

Převážně ano. Další témata se vyskytují, ačkoliv jen ojediněle. Ačkoliv před nějakou dobou programový ředitel České veřejnoprávní televize ČT24 uvedl, že věnují hodně pozornosti Ukrajině a Krymu, Majdanu i každodennímu životu Ukrajinců a Ukrajinek.

Jak je to se soukromými českými médii? Je známo, že jedna část je pod vlivem současného prezidenta Miloše Zemana a druhou ovlivňuje podnikatel Andrej Babiš. Má to nějaký vliv na perspektivu, ve které se představují ukrajinská témata?

V každém z mediálních kanálů existují nevyvážené body. Asi víte, že situaci v Ukrajině prezident Miloš Zeman nejednou označil za občanskou válku a později v rozhovoru přirovnal průběh ukrajinského konfliktu ke chřipce. Dle mého názoru to je velmi neuvážené tvrzení z úst prezidenta státu. Miloš Zeman neskrývá svůj názoru na dění v Ukrajině. Zdůrazňuje, že ruský agresor neexistuje a tímto proti sobě staví jak obyčejné Čechy a Češky, tak i politické elity. Přitom, když se jednalo o novou imigrační vlnu, Zeman uvedl, že Ukrajince a Ukrajinky uvítá ve své zemi mnohem raději než Syřany a Syřanky.

Nezdá se vám, že je to paradoxní?

Je zřejmé, že je to dané praktickým přístupem prezidenta k politice. Za rok se Zeman vyjádří, zda bude kandidovat v příštích prezidentských volbách. Je možné, že se podobným způsobem snaží získat podporu českých voličů a voliček.

Říkala jste, že v Česku žije více než sto tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Počítáte sem také nově příchozí?

Ano, je to dle oficiálních statistických dat. Předpokládám ale, že ve skutečnosti je zde Ukrajinců a Ukrajinek více. Z důvodu zpřísňujících se podmínek české legislativy pro získání trvalého nebo dlouhodobého pobytu však tento proud výrazně zpomalil. Těch sto tisíc je průměr z několika let.

Je sociokulturní prostředí v České republice příznivé pro Ukrajince a Ukrajinky?

V Česku působí hodně ukrajinských nevládních organizací. Například Ukrajinský dům, jedna z nejstarších nadací Ukrajinská iniciativa v České republice, dále organizace Spolek Ukrajinců a příznivců Ukrajiny, jehož členy a členkami je také hodně Čechů a Češek. Kromě toho zde působí spousta ukrajinských tvůrčích skupin. Všechny spolupracují na pořádání kulturních nebo společenských akcí pro Ukrajince a Ukrajinky v Česku. Česká republika je cílovou zemí pro ukrajinské pracovní migranty a migrantky – důvody jsou podobný jazyk, geografická blízkost i určitá tradice. Pokud nahlédneme do historie, zjistíme, že už Tomáš Garrigue Masaryk podporoval Ukrajince a Ukrajinky, kteří odmítali bolševický režim a přicházeli proto do Československa.

Pokud tomu správně rozumím, tyto organizace se převážně zabývají kulturně-osvětovou činností. Existují v České republice také místa nebo organizace poskytující Ukrajincům a Ukrajinkám právní podporu? Jak je to se sociální ochranou?

Toto je jedna z nejcitlivějších otázek. Aktuálně existuje jenom jedna instituce, jež poskytuje podobnou podporu. Jde o Velvyslanectví Ukrajiny v České republice a jeho konzulární úsek. Nicméně lidem z Ukrajiny často stačí slovo podpory nebo jednoduchá rada, kterou mohou dostat také v Ukrajinském národním domě nebo v Ukrajinské iniciativě.

Jak moc jsou Ukrajinci a Ukrajinky integrováni do společenského a kulturního života Čechů a Češek? Zajímají Čechy a Češky jejich iniciativy?

Pro odpověď na tuto otázku je zapotřebí zdůraznit české specifikum – jedná se o dost uzavřenou zemi. Místní lidé jsou velice racionální a neotevírají se každému, Ukrajinci a Ukrajinky nejsou výjimkou. Vždy jsou ochotni pomoct, ale jen když je o to požádáte. Čím delší dobu tady žijete a čím víc známých získáváte, tím jednodušší je i komunikace. Za dvacet let mého života tady jsem navázala velký počet pevných kontaktů a získala hodně přátel.

Obecně je zde o Ukrajinu velký zájem. Hlavně dění na Majdanu zapříčinilo velký zájem o ukrajinskou kulturu a literaturu. Lidi kladou otázku: „Co vlastně napsal ten spisovatel, který byl na Majdanu?“ Na setkání se Žadanem a Andruchovičem (ukrajinští spisovatelé, pozn. NESEHNUTÍ) chodí hodně Čechů a Češek. Existuje také Pražský Majdan – je to forma určité odezvy na ukrajinské události. Jedná se o oficiální neziskovou organizaci, založenou českými aktivisty a aktivistkami. Každou neděli se scházejí na jednom z hlavních náměstí v centru Prahy.

Částečně jsou ukrajinsko-české vztahy zachyceny v novém dokumentu Rádia Svoboda „Čeští přátelé Kremlu“. Povězte nám o něm víc.

Tento film je společnou prací ukrajinské redakce Rádio Svoboda a kanálu „1+1“. Za myšlenkou stojí talentovaná žurnalistka Olga Maľčevska, která veřejnosti představuje nekomentované video umožňující divákovi vytvořit si vlastní názor. Jejím záměrem bylo kladení otázek, nikoliv zprostředkování odpovědí. Film názorně ukazuje, kdo je s kým v kontaktu, jaké dohody byly uzavřené mezí Českou republikou a Ruskem, jak různí novináři a novinářky vnímají situaci v Ukrajině. Tento padesátiminutový film se pokouší o nestranný vhled do rusko-ukrajinsko-českých vztahů a odhalení toho, kdo je s kým kamarád, kdo komu pomáhá a proč. Dokument je k dispozici v ukrajinském, anglickém a ruském jazyce. Byl přeložen i do češtiny, protože ho chceme představit také českému publiku.

Kateryna Nedesnová, novinářka Homadske.TV, účastnice novinářské stáže NESEHNUTÍ v ČR

Článek byl přeložen z ukrajinštiny. V originále vyšel na portálu Hromadske.TV.

Autor: Nesehnutí | neděle 19.6.2016 10:23 | karma článku: 13.54 | přečteno: 1222x

Další články blogera

Nesehnutí

Čas na vlastní party

„Je páteční březnové odpoledne. V komunitní zahradě v centru Pécse skupinky žen intenzivně diskutují a vyrábějí transparenty. V momentě, kdy je rozmístí do prostoru a vedle sebe sebe se najednou ocitají vzkazy jako...

25.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 303 | Diskuse

Nesehnutí

Malé ženy, co mají velkou sílu

V gruzínském městě Kutaisi, které je známé hlavně levnými lety z a do evropských metropolí, jsme s NESEHNUTÍm v posledním březnovém víkendu uspořádali třídenní barcamp.

13.4.2017 v 21:31 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 459 | Diskuse

Nesehnutí

Jak nenápadně rychle letí čas

Když je člověk zaneprázdněn, pak čas letí nenápadně rychle. A tak jsem si ani nevšiml, jak uběhl rok naplněný tolika událostmi. Začátkem loňského roku jsem přijel do Brna pracovat jako dobrovolník pro NESEHNUTÍ.

10.4.2017 v 16:00 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 211 | Diskuse

Nesehnutí

Ukrajinsko-český BarCamp podruhé aneb poklidné vody Chersonu opět rozvířeny

Představte si město ležící na jižní periferii Ukrajiny, ve stínu větší a známější Oděsy. Město s téměř tři sta tisíci lidmi, kde většina restaurací zavírá úderem osmé večerní.

16.2.2017 v 19:49 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 460 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Bedřich Dvořák

Vnitro chce zpřísnit podmínky pro ekonomické migranty

Tak naše moudré hlavy zase vymýšlejí novinky.Když pomineme pitomost termínu ekonomický migrant,tak další opatření již jsou "opravdu dokonalá". Samozřejmě nějaký isolacionismus ve vztahu ke světu a EU nemůže fungovat.

23.8.2017 v 20:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Chcete šetřit vodou ? Zapomeňte !

Kdysi takto argumentoval jeden akciový fond a vznikly miliardové zisky. Dnes se ozývají jiní příjemci bezpracných peněz a chtějí navýšit stočné u lidí,kteří dostanou dotace na používání dešťové vody.Zatím hovoří jen o splachování.

22.8.2017 v 17:01 | Karma článku: 26.67 | Přečteno: 1238 | Diskuse

Milada Šnajdrová

Mýty o neziskovkách - Dotace z veřejných rozpočtů

Mýtus: "Není třeba platit neziskovky z veřejných rozpočtů. Každý člověk si sám lépe rozhodne, kterou organizaci podporovat, a tak se poznají ty přínosné od zbytečných."

22.8.2017 v 12:30 | Karma článku: 16.08 | Přečteno: 1361 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Rusko zničilo velké množství automobilů s velkorážnými kulomety.

Vhodné a oblíbené pick-upy japonské výroby IS jistě kupuje veskrze legálně a ve velkém množství. Velkorážní kulomety také nejsou běžným zbožím na domácím trhu.

21.8.2017 v 11:30 | Karma článku: 19.47 | Přečteno: 850 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Agrofert a Pirátská strana

Kdyby to bylo jindy a jinde,tak by příznivci ANO a Pirátské strany mohli být spolu.Piráti vyrazili na Free Ride, ale na svých akcích kritizují Ano a konglomerát Agrofert,což se nesmí. Pirátská strana jen ukazuje do budoucnosti.

20.8.2017 v 10:02 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 508 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1325

Zabýváme se aktivitami z oblasti ekologie, lidských práv, práv zvířat a témat souvisejících. Vždy v souladu s přesvědčením, že ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami i důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit. Naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Cílem blogu je aktuálně informovat o tématech, kterými se zabýváme nebo tématech nám blízkých. Pod našimi články vítáme diskusi, která neslouží pro šíření nadávek, urážek, stereotypů a nesnášenlivosti.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.