Paní Průměrná dostává o 22 % nižší plat než pan Průměrný

Někde mezi Německem a Slovenskem žila jedna paní Průměrná. Se svým - nyní již manželem - panem Průměrným, se poznali během studia na vysoké škole. On byl studentem Technických věd a nauk [1], protože už jako malý měl k počítačům velmi blízko, tento směr byl pro něho tedy jasnou volbou. Paní Průměrná během svého dospívání nikdy nebyla okolím motivována ke studiu technických oborů. Právě naopak, párkrát se doslechla, že ženy počítačům nerozumí a do IT vůbec nepatří. Ani žádná žena v jejím okolí se technicky zaměřenému povolání nevěnovala. Vybrala si proto obor Ekonomických věd a nauk [2].

Šťastné studentské časy uběhly jako voda a po úspěšném absolvování magisterského stupně si ona i pan Průměrný hledali uplatnění na trhu práce. Oba chodili na spoustu pracovních pohovorů, ale ukázalo se, že jejich průběh nebyl u obou partnerů stejný. Zatímco pana Průměrného se jako potenciálního zaměstnance ptali na jeho vzdělání, zkušenosti a kompetence, paní Průměrná musela často čelit osobním otázkám ohledně jejího statusu na svatebním trhu, počtu plánovaných dětí a věku, ve kterém si je chce pořídit.

Špatná volba oboru?

I přes nerovné podmínky při pracovních pohovorech se - zejména díky pohotovosti a kreativitě paní Průměrné - nakonec oběma podařilo najít poměrně dobrou práci. Již v tomto období, tedy jen krátce po vstupu na pracovní trh, dostávala paní Průměrná výplatní pásku s cifrou o 12 % nižší než její manžel [3].Rozdíl v odměnách byl způsoben tím, že paní Průměrná pracovala v nedoceněném a hůře placeném odvětví než pan Průměrný. I když takové rozhodnutí bylo způsobeno jejich individuálními volbami, bylo také silně formováno tradicemi a genderovými stereotypy, které ovlivnily jejich vzdělanostní dráhy a následně i ty kariérní.

Později se rodina Průměrných rozhodla mít děti. Na mateřskou a rodičovskou dovolenou šla automaticky paní Průměrná [4]. Jelikož měl její manžel vyšší plat, zdálo se samozřejmé, že v domácnosti zůstane právě ona. Zatímco tedy paní Průměrná na několik let přerušila svou úspěšně započatou kariéru a starala se o jejich společné potomky, pan Průměrný plynule postupoval v hierarchickém žebříčku na vyšší posty, a získával tak kariérní výhodu, kterou jeho manželka už v průběhu své kariéry nedohnala.

Dvě práce za jeden plat

Po rodičovské dovolené nastoupila paní Průměrná zpět do svého zaměstnání. I přesto, že měla stejně náročnou práci jako pan Průměrný a založení rodiny bylo jejich společné rozhodnutí, rodinné povinnosti nesdíleli rovnocenně. Paní Průměrná tak měla najednou práce dvě - jednu placenou a druhou neplacenou, kdy pečovala o domácnost a svou rodinu. Aby dvojí břemeno zvládla, pracovala na zkrácený úvazek a také na pozici, která jí sladění pracovních a rodinných povinností umožňovala. Právě z těchto příčin paní Průměrná v této fázi svého života vydělávala o téměř 30 % méně než její manžel [5].

Jako by nestačilo, že Paní Průměrná pobírá výrazně nižší mzdu než pan Průměrný, tak ještě navíc dostává o 13 % nižší plat než její mužští kolegové na stejné pracovní pozici [6]. Přičemž určitou roli v této platové propasti sehrálo nižší sebevědomí paní Průměrné, která si při nástupním pohovoru zažádala o nižší plat než její kolegové a později neprosazovala zvýšení svého platu s takovou sebejistotou jako oni. Nikdo neví, zda paní Průměrná šla "pod svou cenu", nebo naopak cenu ženy na trhu práce znala až příliš dobře.

Paní Průměrná si nevěří a nestoupá výš

I když v práci vydržela mnoho let a byla stejně výkonná jako její kolegové, na vyšší či vedoucí pozice již dále nepostupovala. Tehdy si to neuvědomovala, ale ve svém kariérním růstu narazila na "skleněný strop", tedy na hranici, která kvůli formálním nebo neformálním postupům ve firmě ženám neumožňuje (nebo přímo znemožňuje) postoupit na vyšší posty.

V předdůchodovém věku se opět změnila životní situace rodiny. Bylo nutné postarat se o stárnoucí rodiče, jejichž zdravotní stav se neustále zhoršoval. Aby paní Průměrná zvládla i tuto roli, jejíž naplnění bylo opět kladeno na její bedra, musela si zkrátit pracovní úvazek, a dokonce provádět méně kvalifikovanou práci. V předchozím zaměstnání již práce na zkrácený úvazek nebyla možná.

Díky všem popsaným důvodům dostávala Paní Průměrná během života o 22 % nižší finanční odměnu než její manžel. To, že si v produktivním věku vydělala méně, se nevyhnutelně odrazilo i na jejím nižším důchodu. Zatímco paní Průměrná nyní pobírá penzi ve výši 10.050 korun, pan Průměrný se může těšit z důchodu 12.259 korun [7]. Paní Průměrné tak hrozí dvojnásobně vyšší šance, že ve stáří upadne do chudoby [8].

Příběh o paní Průměrné vůbec nemusí takhle skončit. Pokud budeme naše děti vychovávat genderově nestereotypně, motivovat mladé ženy k volbě perspektivnějších oborů a zejména aktivněji zapojovat muže do sdílení rodinných povinností - příběh může skončit úplně jinak. Důležité je všímat si platové nerovnosti a dát najevo, že nižší platy žen jsou nespravedlivostí, kterou nebudeme tolerovat.

Více informací: http://zenskaprava.cz/platy/

Můžete se také 17. 4. zúčastnit Dne platové (ne)rovnosti.

Diana Gregorová

Ženská práva jsou lidská práva

Poznámky:

[1] Technické vědy a nauky studuje nejvíc mužů (56 922 mužů: 25 470 žen) (czso, 2013/14)

[2] Ekonomické vědy a nauky studuje nejvíc žen (50 955 žen: 34 39 mužů) (czso, 2013/14)

[3] Rozdíl v platech mezi muži a ženami ve věku 25 - 34 let je 11,9 % (Eurostat, 2013)

[4] Na rodičovskou dovolenou odchází 98,2 % žen a 1,8 % (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011)

[5] Ženy ve věku 34 - 45 let vydělají o 29,2 % méně než muži (Eurostat, 2013)

[6] Podle průzkumu Platy.cz, 2011

[7] Česká správa sociálního zabezpečení, ke dni 31. 12. 2014

[8] Chudobou je v ČR ohroženo 14,7 % žen ve věku 65+ let v porovnání se 7 % mužů žijících v jednočlenných domácnostech. (Eurostat, 2013)